Podmanivé kouzlo Prahy nás může překvapit i při běžných denních pochůzkách. Třeba jdete-li si koupit aspirin do lékárny a po vstupu se ocitnete v dobách dávno minulých. Na sto let starých policích jsou uloženy nádoby, které uchovávaly mystické tinktury a masti, a na zdi visí hodiny s majestátním zlatým orlem…
I tak vypadají pražské lékárny.

Italský anděl a lékárník, co chtěl otrávit krále

Zajímavostí je, že lékárny byly v Praze zakládány již ve 12. století. Úplně nejstarší byla lékárna v Týnském dvoře. Další vznikaly postupně, zprvu při klášterech a špitálech a poté i jako měšťanské praxe. Rozmach nastává od 14. století. Bohaté zmínky nalezneme např. o někdejší lékárně U Anděla, nebo také V Ráji, která sídlila na Ovocném trhu. Onen název plný poezie má svůj původ od Itala jménem Angel, který ji provozoval. No a od anděla je pak již kousek k názvu V Ráji…
Zajímavá tato lékárna byla i tím, že kromě různých léčivých směsí a mazání nabízela pestrou nabídku sladkostí a všemožných pochutin. Angelo sám vyráběl nejen tyto pochoutky, ale i všemožné masti a bylinné směsy. Všechny ingredience si pěstoval na vlastní zahradě v Jindřiššké ulici, kde bydlel. Bylinná zahrada tak legendární, že její věhlas překonal i hranice našeho království, a tak se Angelovi dostalo nebývalých poct. Stal se dvorním lékařem, povýšil do měšťanského stavu, a dokonce byl osvobozen od placení daní.

Jeho souputník už tak dobře neskončil..
V sousedství Angelovy lékárny se nacházel dům U Zlaté lilie, kde ordinoval apothekář Tomáš. Bylo to v době vlády Václava II. Dle legendy se tento Tomáš zapletl do spiknutí proti králi, za které zaplatil životem. Podle všeho byl požádán jedním z panošů, aby obstaral velice silný jed na otravu krále. Tomáš sám tak temný lektvar umíchat nedokázal, požádal tedy o pomoc lékárníka až v dalekých Benátkách. Ten měl připravit silici tak zrádnou, že pouhé vdechnutí způsobí smrt.
Magistr v Benátkách se však úkolu zalekl a neprodleně informoval Benátskou radu. Tím byl smělý plán prozrazen. Tomáš se sice nikdy nepřiznal ke svému činu, ale trestu neušel, zemřel totiž na mučidlech.

Teď už ale zpět k lékárnám v naší době…

U Zlatého hada

Apatyku U zlatého hada naleznete přímo na Národní 9/35. Hada má lékárna nejen v názvu. Je zpodobněn i v důstojném štítě na fasádě a na interiérových doplňcích. Zvenku poměrně nenápadná lékárna ukrývá neobyčejné skvosty. Zejména dřevěný lékárenský nábytek, původně z roku 1832, který je dokonce starší, než samotná budova ve které sídlí.

Jak je to možné? Pokud lékárníkova praxe prosperovala, bývalo zvykem, že se postupně stěhoval do lepších prostor. Drahocenný mobiliář, většinou vyráběný na zakázku od zručných řezbářský mistrů, si obvykle brával s sebou.

Zdejší nábytek byl původně zhotoven pro prostory na rohu ulic Železné a Kožné. Je vyveden z ořechového dřeva a za povšimnutí stojí jeho detaily, dřevěné imitace pásků na postranicích skříněk, nebo překrásné intarzované prvky na spodních deskách. Prostor je korunován starožitnými hodinami ve výklenku. I na nich nalezneme motiv hada. Zatímco intarzované deska pultu u pokladny zobrazuje Asklepionova hada na holi, symbol lékařství, zde je had stočený do kruhu. Tento had, který si požírá konec svého ocasu, je znám jako uroboros. Je symbolem životní energie, a principu nekonečného koloběhu života. Jak příznačné právě pro lékárnu…

Dům lékárny u Zlatého hada v minulosti utrpěl nešetrné přestavby, dnes je již opět rekonstruován do původní podoby.

Schnöbligova lékárna

Lékárna se nachází v centru Starého města na Malém náměstí, dříve také známém jako Malý rynek. Sídlí v historickém domě U koruny (i když nyní má na fasádě zdobným písmem vyveden název U Zlaté koruny, originální název tak vznosný nebyl). Původní gotický dům z roku 1378 byl v průběhu staletí mnohokrát přestavován, až do nynější pseudobarokní podoby. V té době (1899) sem přesídlila lékárna z vedlejšího rohového domu, samozřejmě s dobovým nábytkem, který je zde k vidění až dodnes.

Nábytek tu sice nalezneme, lékárnu už bohužel ne. Nyní zde funguje luxusní zlatnictví a tak jsou nyní v původních apatykářských policích uloženy klenotnické skvosty.

Další lékárna sídlila opravdu nedaleko, ve vedlejším domě U Zlaté lilie. Ta zde vydržela do roku 1575, na konci 18. století zde bylo knihkupectví.

Lékárna U Svatého Vavřince

Při hledání lékárny Sv. Vavřince, jsem chvíli bloudila a záhy jsem shledala proč. Lékárnu, co tu měla sídlo, již odvál čas. Je to pouhých pár let, co byla zrušena, na jejím místě je nyní obchod s kosmetikou. Historický inventář už tu bohužel nedohledáme.

Částečné zklamání si můžeme vynahradit alespoň pohledem na původní historický trámový strop z konce 19. století. Jak dosvědčil prodejce z nedalekého antikvariátu, některé zařízení dostalo novou funkci. Koupil jej uměnímilovný pan profesor, který bydlí přímo v domě.

Možná o nich již dávno víte, ale další dvě provozovny s historickým vybavením se nacházejí na samotném rušném mraveništi Václavského náměstí. Je to Kalinova a níže položena Adamova lékárna.

Adamova lékárna

V domě z roku 1913, ve stylu art deco sídlí Adamova lékárna od známého architekta české moderny Emila Králíčka. I ona ohromí svým zachovalým interiérem. Opět zde nalezneme historizující nábytek a staré lékárenské dózy a nádoby. Nábytek je tentokrát střízlivější, než u lékáren výše, ale i tak vyzařuje majestátnost a důležitost. Zdobí jej půvabné intarzované motivy. Ve výklencích na zdech pak můžeme obdivovat výjevy na keramických kachlích ve tvaru mís s ovocem. A zajímavě pojednány jsou i vstupní dveře s mosaznými madly obtočenými hady.
Až budete potřebovat nějaký medikament při procházce centrem města, vzpomeňte si na tuto unikátní lékárnu.

U Sv. Vojtěcha

Ještě nedávno jste měli možnost nakoupit i zde. Bohužel časy se překotně mění. Dnes je tato lékárna s čp. 9 v ulici Myslíkova, zaniklá. Její výklad zdobí pouze cedule „k pronájmu“. Takže pokud by se mezi námi našel nějaký lékárník, hledající místo své praxe, mohu jen doporučit.

Svědectví lékárenských časů můžeme nalézt alespoň na fasádě domu, kde je mimo jiné vyobrazena postava Hygie, bájná dcera řeckého léčitele Asklepiona, patrona lékařství.

Lékárníci v Nerudovce

V této uličce bylo apatyk dokonce hned několik. Ta nejznámější fungovala v domě U Zlaté podkovy a patřila Vincenci Dittrichovi. V průběhu let po něm praxi převzal syn Josef a provozoval ji až do roku 1845. Poté zde sídlila lékárna František Grima a jeho syna.

Neblahý osud potkal lékárnu po roce 1948, kdy byla znárodněna. Naštěstí však alespoň zařízení zůstalo v majetku vlastníků, a tak mohlo být v roce 1972 odkoupeno Národním muzeem. Muzeum lékárnu provozovalo až do roku 2009, kdy bohužel výše nájemného byla tak neúnosná, že lékárna musela být uzavřena. Mobiliář je nyní k vidění ve špitálu na Kuksu, kde je i rozsáhlá expozice českého lékárenství. Další se nachází právě zde, v Nerudově ulici.

Na závěr pár tipů na procházku. Krásná lékárna s poetickým názvem U Černého orla se nacházela v Nuselské ulici ve Vršovicích, kde je dosud k vidění její dřevěný výklad. Další je pak Havlíkova lékárna u Jedličkova sanatoria, lékárna Zdraví na Harfě, v Poděbradské ulici či fungující Vilímova lékárna v Jugoslávské ulici, přímo u tramvajové zastávky na I. P. Pavlova.

Moderní doba je neúprosná a bohužel jsou historické lékárny již na ústupu.
Ty které ještě odolávají zubu času však neztrácí své omamné kouzlo. Člověk si zde může představit doby dávno minulé, kdy za pultem magistři znalí svého řemesla míchali roztodivné lektvary a silice, hadí jed byl podpultové zboží pro vyvolené a lékárenské řemeslo mělo svou váhu.
Stojí tedy proto za návštěvu zvláště v dnešních uspěchaných dnech…