Ten, kdo se toulal ještě za dob komunismu Novým Světem, určitě zná ten pohled do malířského ateliéru skrz malé okénko s mřížemi… Uvnitř mohl většinou vidět při usilovné práci malíře fantastických krajin v různých barevných provedeních Miloše Kurovského.
Přestěhoval se do domu U Zlatého beránka už v sedmdesátých letech. Svérázný malíř se nikdy netajil se svými politickými názory, neměl komunistický režim v oblibě a ten mu tím pádem zakázal vystavovat na oficiálních výstavách. Kurovský si s tím však poradil po svém, v prvním patře u Beránka se ubytoval a celý přízemní prostor věnoval své umělecké tvorbě. V první místnosti vlevo od vchodových dveří měl ateliér, kde za oknem sedával u stolu a pracoval. V dalších dvou místnostech pak obrazy vystavoval, takže kolemjdoucí mohli skrz okna dobře vidět fantastické krajinky z jiných planet se zapadajícím sluncem a roztodivné příšery i éterické ženské postavy. Za teplých dnů si pak Miloš Kurovský rozkládal své náčíní a maloval přímo uprostřed uličky.
A aby byla umělecká historie tohoto pitoreskního domu úplná, musíme ještě zmínit, že zde v šedesátých letech míval ateliér pozdější ředitel národní galerie Milan Knížák, kterého tu navštívil bohémský americký beatník, básník a král pražského majálesu 1965 Allen Ginsberg.
