Téma – architektura, funkcionalismus, experimentální bydlení
Kde? na zastávce busu č. 131 – U Matěje (ve směru z Hradčanské)
Co Vás čeká?
- Hned na úvod vycházky si povíme o počátcích funkcionalistické architektury i o tom, proč byl právě tento styl v naší nové republice tak oblíbený
- Vysvětlíme si, co je to experimentální bydlení a čím se pražská Baba liší od ostatních evropských osad tzv. Werkbundu, nacházejících se ve Stuttgartu, Vratislavi, Curychu, Vídni a Brně
- Podrobněji si představíme některé z domů, stejně tak i jejich původní vlastníky. Na babě totiž našli domov nejen významní politici, státní úředníci a podnikatelé, ale také celá řada význačných umělců, jako byl Pavel Janák, Ladislav Sutnar nebo Cyril Bouda
- Zaměříme se také na drobné detaily jednotlivých vil, díky kterým lze například vytušit, zda má návrh na svědomí některý ze zástupců starší generace funkcionalistů, jako je Josef Gočár, nebo naopak o generaci mladší Ladislav Žák
- Samozřejmě neopomeneme ani ikonickou zříceninu Baba, která celé osadě propůjčila své jméno
Vstupné:
Dospělí – 250 Kč s předem zakoupenou vstupenkou
Studenti, žáci, senioři (65+), děti od 12 let včetně – 180 Kč s předem zakoupenou vstupenkou
Děti do 12 let zdarma.
Vstupenky nelze zakoupit na místě.
Délka vycházky: 1,5 hod. – 2 hod.
Konec vycházky: ulice Na Ostrohu
Terén vhodný pro kočárek: ano
Terén vhodný pro vozíčkáře: ne
Průvodce: Petr Sýkora
“ odbočení nahoru na konec Průhledové ulice bychom mohli vidět, že ne všechny domy na Babě jsou dnes funkcionalistické…“ citace.
Dovolte, abych vás poopravil. Uvedený dům se sedlovou střechou (viz. fotka) měl v době stavby proporčně stejnou podobu jako dnes. Tedy dům se sedlovou střechou, klasickými okny s výraznými dřevěnými okenicemi. Uvedený dům je atypický s výraznou inspirací k středomořské architektuře nebo též k architektonickému tradičnímu stylu severozápadní Evropy. (autorem byl údajně Cyril Zumpanc). S funkcionalistickou architekturou však tato stavba nemá vůbec nic společného a tedy potažmo ani s osadou Baba. Je to takový solitér dům.
Tedy tento dům nelze vůbec považovat za součást výstavní kolonie Baba budované v duchu funkcionalismu. Odkazuji například na kvalitně zpracovanou publikaci Osad baba Plány a modely (ČVUT Praha 2000) nebo též na propagační publikaci vydanou v době realizace výstavní kolonie Baba ve 30. letech 20 století nebo na pamětníky a rodilé obyvatele Dejvic.
Martin Levý
Praha 6 – Dejvice
Mohla bych si koupit vstupenku na. Miste? Diky
Dnešní vycházka byla bohužel kvůli zdravotní indispozici průvodkyně zrušena. Další termín je vypsán na 23.6. Děkujeme za pochopení a přejeme hezký den
Dobrý den,
rád bych se optal, zda je možné si prohlédnout interiéry vil M. Friče a L. Baarové, ale domnívám se, že jsou obývány soukromnými majiteli, díky.
Dobrý den, máte pravdu, jsou obývány soukromými majiteli – do interiéru se tedy dostat nedá. S pozdravem PN
To date, this is actually a collection of isolated because of similar files in Vienna and Germany during the war were damaged.
Děkuji za tip na moc přijemnou procházku. Čtu českou detektivku Kroky vraha, která se odehrává v okolí Baby. Nikdy jsem tu nebyla a tak jsem si dnes po práci naplánovala procházku 😉 díky Vaší stránce, byla ještě hezčí než jsem čekala. Díky 😉 Tereza
Děkuji za milý komentář. Jsem moc rád, že se Vám vycházka líbila. Pokud budete mít chuť, můžete s námi zajít i na komentovanou prohlídku: http://www.prahaneznama.cz/akce-a-udalosti/baba-vilova-ctvrt/
„Dům Řezáč
Na Ostrohu 56, Dejvice 1707
Dům byl postaven v roce 1932 pro spisovatele Václava Řezáče, zaměstnaného v Ústředním statistickém úřadě. Václav Řezáč se stal po roce 1948 oficiálním režimním autorem. V roce 1956, krátce po odhalení Stalinova kultu osobnosti, spáchal sebevraždu. Je znám především publikací angažovaných románů Větrná setba, Černé světlo, Nástup a Bitva.“!!!!!!!!
Možná je záslužné, že se věnujete neznámé Praze, ale pokud dodáváte i popisky pod fotografie, stačilo by si najít některá data o majiteli!!!! V. Řezáč a sebevražda je totální blábol a rozhodně s tím neměl nějaký Stalin co do činění! Černé světlo a Větrná setba rozhodně nepatří do angažovaných románů! Nástup a Bitva je něco jiného! Dědicové po V. Řezáčovi zvažují právní kroky a omluvu! A nakonec – to nejdůležitější! Ta vila s původní architekturou nemá vůbec nic společného, je kompletně přestavěná v 90. letech! Existuje Wikipedie a Google!
Děkuji za Váš komentář. Ano, máte pravdu romány Černé světlo a Větrná setba nepatří do angažovaných, za což se Vám omlouvám. To, že existuje Wikipedie a Google vím, webové stránky Praha Neznámá jsou však odborného zaměření a proto čerpají z odborné literatury a nikoliv přednostně z internetu, kam může přispívat každý – např. do Wikipedie. Při psaní tohoto článku jsem čerpal mimo jiné z v odborných kruzích vysoce ceněné publikace „Templ, Stephan, Baba, Osada Svazu čs. díla , Zlatý řez, Praha, 2000, německý originál Baba – die Werkbundsiedlung Prag, Birkhäuser, Basel, 1999“, která je uvedena i v přehledu zdrojové literatury: http://www.prahaneznama.cz/o-praze-nezname/pouzite-zdroje-informaci/. Na straně 49 -51 jsou relevantní informace k domu a Václavu Řezáčovi.
Rovněž nelze přijmout fakt, že tato vila nemá s původní architekturou společného. Dům byl sice znehodnocen nevhodnou přístavbou (Urlich Petr, Šlapeta Vladimír, Křížková Alena, Slavné vily Prahy 6, Osada Baba 1932-1936, FOIBOS BOOKS, 2013, str.63-65), přesto je jeho původní rozvržení průčelí (s vyjímkou 3. ustupujícího podláží) autentické.
Co se Vámi rozporovaných informací týká, doporučuji se obrátit na autora publikace „Baba, Osada Svazu čs. díla , Zlatý řez, Praha, 2000, německý originál Baba – die Werkbundsiedlung Prag, Birkhäuser, Basel, 1999“
Přeji Vám hezké letní dny
Vážený pane! Zmínil jsem Wikipedii a Google z důvodu základních informací o V.Řezáčovi!
Kde jste získal informaci o jeho sebevraždě a klidně ji šíříte po internetu!???
Pokud je Praha neznámá odborného zaměření, tak by jste si mohl zjistit, že vilu v 90. letech koupil známý textař a právník Ladislav Vostárek, který ji kompletně přestavěl, včetně dalšího patra! Jak to bylo možné v památkové zóně by asi uměl vysvětlit pan doktor Vostárek a Stavební odbor Praha 6!!!
Mily pane Ryska vase stranky jsou velice zajimave a doufam ze pomohou k tomu aby lide Prahu nenicili. Dovoluji si jen upozornit na mali ckou nepresnost. Vila Belehradek patrila memu stryci Janu Belehradkovy, ktery nepusobil jako lekar ale byl biolog. Vilu nikdy rodine nevratili.
Milá paní Hájek, děkuji za Vaši informaci. Jan Bělehrádek je uváděn v odborné literatuře (Urlich Petr, Šlapeta Vladimír, Křížková Alena, Slavné vily Prahy 6, Osada Baba 1932-1936, FOIBOS BOOKS, 2013, str.146-149) jako významný český lékař a biolog. Nicméně beru Vaši informaci v potaz a předmětnou větu opravuji. Mohu se zeptat, čímto že Vaší rodině vilu nikdy nevrátili?
Přeji hezké léto
Děkuji za zajímavý text. Píšete však, že podobná sídliště/osady na německém území byly poškozeny za druhé světové války. Myslím, že to není tak docela pravda: dovolím si upozornit na sídliště WuWa (výstava Wohnung und Werkraum, 1929) ve Vratislavi (dříve Breslau, Německo – dnes Wrocław, Polsko). Tamější sídliště obsahuje nejen samostatné vily, ale třeba i dvojdomky či bytové domy, školku apod. Komplexu jsou věnovány velice pěkné publikace a internetové stránky http://www.wuwa.eu/wuwa-dzisiaj/osiedle-wuwa/?lang=en
Sídliště WuWa ve Vratislavi je právě jednou z kolonií v Německu (další je Stuttgart), která byla poškozena za druhé světové války. Více např. zde:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-lauterbachovy-parniky-a-pv-ffk-/p_architekt.aspx?c=A140302_114033_p_architekt_wag
nebo zde se zmiňuje dokonce těžké poškození a oprava zbývajících(!) staveb:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-moderni-vratislav-dnv-/p_architekt.aspx?c=A150629_205107_p_architekt_wag
Tudíž to co píšete, že kolonie obsahuje, by mělo být uvedeno spíš ev čase minulém. např. dnešní dřevěná školka je pouhou replikou, mnohé další stavby neexistují vůbec.
„Vila Glücklich. Jarní 3“ je u pár let opravená, a podle mě hezky. Ostatně ji fotka v článku ukazuje již opravenou. Co má tedy znamenat věta „Dnes bohužel není v nejlepším stavu.“? Že tam autor už dlouho nebyl? Nebo se mu oprava nelíbí?
Text v článku ještě zůstal původní k neopravené vile. Fotka mezitím byla vyměněna za novou. Text okamžitě měním. Děkuji za upozornění.
Děkuji za dnešní skvělou procházku po Babě, perfektně připravený výklad Kateřiny Rackové, opravdová srdcovka 😉
Jsem moc ráda, že se Vám vycházka líbila:) Budu se s Vámi těšit na další vycházku…
Velký dík slečně Kateřině Rackové za velmi dobře připravenou procházku po čtvrti Baba,za spoustu zajímavých informací,příběhů…,procházka ač v parném počasí moc mě bavila.
Slečně Rackové jsem vaše poděkování vyřídil. Moc Vám děkuje a těší se na další vycházku s Vámi.
Dovoluji si upozornit na drobnou chybku – architektem Poláčkova domu je Jan Emil Koula, nikoliv Jan Evangelista Koula. – https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Emil_Koula
Tak se omlouvám, je to nějaké složité, podle všeho užíval obě druhá křestní jména – Emil i Evangelista, různé zdroje v tom nemají zrovna moc jasno.