Článek byl původně napsán pro portál CityBee

Pyšné činžáky i pražský Kreuzberg. To jsou dnešní Vršovice

Hrdé a starobylé Vršovice

Svébytná a tradiční čtvrť. Však je také z vnitřních pražských čtvrtí ta nejstarobylejší, první zmínka o ní je už z roku 1022. Vršovičáci jsou na svoji čtvrť hrdí, však také mají proč, v horní části na Ruské a zejména na široké promenádě Kodaňské se skví luxusní historizující a secesní činžáky se spoustou věží, arkýřů, balkónů, soch, dekoru a kdoví čeho ještě, které při pohledu z Heroldových sadů evokují atmosféru pařížských bulvárů.

No a pak je tady ještě jedna pražská zvláštnost, která bezesporu zvyšuje lokální patriotismus místních, a tou je domov hned dvou pražských prvoligových fotbalových klubů – Slavie a Bohemians. I to je vršovickým málo a musí mít navíc ještě plavecký stadion Slavia a 2 zimní stadiony, Hasa a Eden.

No a do třetice všeho dobrého je tu Krymská – kulturní hit, jehož sláva se rozšířila po všech koutech pražských. Raritou ve vnitřní Praze je i kus zachované staré vesničky, skryté za pavlačemi zadních traktů činžáků.

Chcete živou ulici? Běžte do Krymské

„Krymská není jen ulice, je to i životní styl… jezděte k nám, nebo se k nám ještě lépe přestěhujte!“ – nic nevyjadřuje lépe podstatu fenoménu Krymská než informace na jejích vlastních facebookových stránkách. Ještě nedávno špinavá, strmá, úzká a nezáživná ulice a dnes pražský Kreuzberg i Neustadt.

Ani teď nejsou fasády omítnuté, ale v pitoreskní, dlážděné ulici láká spousta vchodů do různorodých „provozoven“ – od barů s koncertními prostory, přes kavárny, alternativní restaurace a obchůdky až po sídla občanských iniciativ. Co je však nejpozoruhodnější – jejich majitelé i zaměstnanci se mezi sebou přátelí a navzájem si pomáhají.

Vše to začalo založením kulturní kavárny s klubem Café V lese Ondřejem Kobzou, který je známý svými piány v ulicích a rozprouděním života na náplavce.
Na horním konci Krymské přetéká rozměrnými vitrínami do venkovní zahrádky restaurace, která svým názvem Plevel prozradí, že tu jsme ve veganské restauraci. Používají raw suroviny a vyrábějí si vlastní bulky na burger, placky, chleba, knedlíky i paštiky z tofu. Na jídelním lístku si můžete vybrat třeba mezi veganskou svíčkovou, fazolovým Burgrem a sojovými výpečky.

Pod Plevelem je mladší sestra Café V lese Sběrné Suroviny s mimořádným pivem z Poličky. Hospůdka s malým klubíkem si svůj název zaslouží, neboť je vytapetována fotkami lidí, kteří se nedokáží zbavit přebytečných předmětů ve svém bytě.

V Zenitu se vám klidně může stát, že vás obslouží spisovatelka Petra Hůlová, spolumajitelka bufetu, kavárny, bistra a baru v jednom, jejíž zkušenosti z Mongolska tu také ochutnáte. Nevšední specialitky můžete zapít zenitručně sesbíranými čaji, třeba levandulovým nebo lipovým. Interiér archeologicky dokumentuje historii tohoto prostoru! Najdeme tady cihlovou tapetu po bývalé prodejně oken, dlaždice z rybárny nebo romantické dlaždičky z prodejny koupelen s motivem slečny s květinami. Prostředí tím vyzařuje nespoutaný a surový ráz.

Místní ikonou je i Cafe Sladkovský se svou značně hipsterskou atmosférou před i uvnitř podniku, přitahující všechny sociální a věkové vrstvy. Takovou skupinou napříč společností jsou třeba adiktoložky, které zde mívají svá setkání.

Když se někomu z místních něco roztrhá, běží si to spravit do Strojovny na rohu, kde mu to nejen zašijí, ale nechají ho to klidně na šicím stroji opravit samotného, anebo ho to dokonce naučí. Strojovna dbá i o kultivaci veřejného prostoru, což se projevuje i příležitostným guerilla obháčkováním přilehlé dopravní značky.

Pestrost nabídky Krymské dotváří knihkupectví dětské literatury Baobab, zásadně odmítající jakýkoliv mainstream a nabízející každé 1-2 měsíce novou výstavu a středeční workshopy pro děti.

Ověřená klasika

Pro milovníky první republiky je skutečným šlágrem kavárna Šlágr, jež je opravdovým retrem, na rozdíl od mnoha jiných, které se také snaží tímto směrem prezentovat. Z původního dřevěného reproduktoru se prostorem šíří nefalšovaný jazz a hot dance music 30. let. Oznámení na stěnách jsou natolik autentická, že jsem chvíli nevěděl, zda jsou platná, nebo jen dobovou dekorací. Krásný je výběr dortů a zákusků v „prvorepublikové“ vitríně – ať už jsou to obří větrníky, punčáky nebo dorty – prvorepublikový sachr, banánový, Schwarzwald…

Na Kodaňské je dobře zavedeným podnikem Mon Ami. Nenechte se zmást názvem, nenajdete tu francouzské speciality, ale spíše středomořské, hlavně chorvatské. Rozhodně si dejte pleskavicu nebo čevabčiči s domácím chlebem. Anebo čerstvé ryby i objemného humra. Na kvalitu osobně dohlíží majitelka restaurace přímo z míst, odkud tato jídla pocházejí a je to znát. Pocítíte zde jižanský závan do pohodlné pražské secese, mile korunovaný vodními želvami v jezírku.