Článek byl původně napsán pro portál CityBee
Na Vinohradech najdete celý svět (díl první)
Poté, co nám Pražákům turisté obsadili historické centrum, museli jsme se poohlédnout někde jinde, kde bychom se mohli scházet se svými známými, partičkami a pořádat firemní večírky. Samozřejmě to musela být čtvrť, která je vzhledově krásná, je cítit historií a má svůj kolorit a máme tady pocit útulnosti. Hledali jsme, hledali, až jsme našli – Vinohrady. Dnes to není jen dobrá adresa pro rezidenční bydlení, ale i místo setkávání lidí z celé Prahy. Mezi řadami honosných historizujících a secesních činžáků se to přímo rojí parky s krásnými zahradními restauracemi s nečekanými výhledy na město, restauracemi zaměřenými na gastronomii etnik celého světa, perlami našeho kavárenství, obchůdky zaměřenými na ingredience národních kuchyní, zábavními podniky i kulturními akcemi.
V prvním díle o Vinohradech se společně zaskočíme podívat, kde můžeme v létě i v zimě posedět a povečeřet nebo kam zajít pro dobroty s celého světa. Ve druhém se pobavíme v klubech a posedíme v útulných místních kavárnách.
Zahradní restaurace
Jednoznačnou hitovkou je „Riegráč“ s celou paletou zahradních nabídek. Za horka letních dnů nás přivábí největší zahradní restaurace v Praze, kde se často konají různé koncerty a další akce.
Intimnější atmosféru nabízí protilehlé Park Café a do třetice Vás zve bývalý vyhlídkový pavilon Mlíkárna, kde můžete vyšplhat nahoru na plošinu, posedět dole pod kaštany nebo ve zrekonstruovaném interiéru. Pivo v kelímku si třeba odneste na vedlejší louku a pokochejte se výhledem na pražský „betlém“. Přitom můžete potkat na procházce obrovskou divokou pumu na vodítku. Bydlí spolu s dvěma dalšími v restauraci Krákora dole pod Riegráčem. Když si sednete na tamní zahrádku, chodí nad vámi v drátěném tunýlku a při troše štěstí se vám můžou vyčůrat i do piva. Je to celá rodinka – máma Kája(5), táta Pako(5) a syn Miluna(2), kterého si můžete občas v restauraci i pohladit.
Další bohaté zahradní vyžití nabízí park Grébovka se svou vinicí, umělou jeskyní a jezírkem.
Hned u vchodu narazíme na 1. degustační sklep v Praze Wine Gallery Gröbovka, kde malá zahrádka naláká i na burčák. Místo ocení hlavně mámy s dětmi, které přímo odsud vidí na své ratolesti na protilehlém dětském hřišti. Posedět se dá i ve sklepě ze 16. století. Dostanete tady i piknikové koše s veškerou výbavou, takže se můžete pohodlně rozvalit na zelené trávě v parku. O kus dál, uprostřed parku narazíme na Pavilon, původně tříkřídlou stavbu z režných cihel, kde za komunistů bývala mateřská školka a ještě dříve kuželna, která je tu zas, ale používá se jen při různých akcích. Celý pavilón je nádherně zrekonstruován, jen jedno křídlo muselo být kvůli špatnému technickému stavu strženo, nicméně je nahrazeno krásnou moderní kavárnou, k posezení zve i atrium. Ve vinici se tyčí Viniční altán s bohatě vyřezávaným sloupovím a stropem, kde probíhají hudební produkce, a při argentickém tangu pak máte z výšky Prahu v tanečním opojení jako na dlani.
Tohle krásné místo rádi využívají i svatebčané a ve vnitřních prostorách altánu se konají výstavy, byla by určitě škoda si tu na terase nedat sklenku vína nebo odpolední kávu. Jestli máte rádi lokální zvláštnosti, tak ale zamiřte do blízkého vinného Sklepa Grébovka, který nabízí degustace výhradně místního (!) vína, které si tady můžete i koupit. Přímo v parku probíhají různé akce typu vinobraní, které je největší v Praze, nebo svatojánská noc jako oslava této letní magické noci…V létě si odsud můžete mezi vinohradskými vilami udělat hezkou procházku do tradiční restaurace Zvonařka s velkou zahradou pod kaštany přímo nad Nuselskými schody.
Etnické restaurace a obchůdky
Zdá se, že na Vinohradech nám vznikla největší koncentrace etnických restaurací v Praze. Pomineme obrovskou kupu italských, čínských, japonských, ale i vietnamských restaurací a mrkneme se na něco, co je v Praze opravdovou raritou. Hvězdou je Las Adelitas v Americké ulici, která je ikonou vinohradských sousedských slavností (Zažít město jinak), kdy přes ulici visí barevné praporky, v létě svítí kolem zahrádky barevné žárovičky. Nejedná se o žádný czech-mex, ale jak mi hrdě řekl manažér Rolando, jsme přímo v první autentické mexické restauraci v Praze. Restaurace už je tady 4 roky a původně ji založil majitel a šéfkuchař jako take-away, které se přirozenou cestou rozrostlo na dnešní restauraci. Personál má dnes mezinárodní ráz. Ochutnal jsem u Rolanda tu nejúžasnější aztéckou polévku v Praze, která dokázala zasytit jako celá večeře.
Vynechat při etno průzkumu Vinohrad nepálsko-tibetské centrum Yak Yeti v nedaleké Chodské by byl opravdu hřích. Uvnitř objevíme restauraci a čajovnu Yak s nepálskými kuchaři a originálními specialitami nepálské a tibetské kuchyně a mimo to nepálský obchůdek, informační centrum Himálaj a kulturní centrum Yeti, kde se 2 -3 krát týdně konají přednášky o Nepálu, Tibetu, Indii i přednášky horolezců o Himálaji. Přednášky jsou spojeny s praktickými ukázkami – například nepálská svatba probíhá včetně svatební hostiny. Z výtěžku centra je financována pomoc Nepálu. O provoz se starají dva spolumajitelé pan Beránek (kulturní program a krámek) a pan Dhakal (restaurace).
Hned za rohem na Korunní třídě poznávání gastronomie jihovýchodní Asie rozšiřuje obchod s korejskými a asijskými potravinami. Na ochutnávku bulharské kuchyně se vrátíme do Americké ulice, kde nás očekává restaurace Sofia. Pokud se nenecháme odradit již poněkud zašlým interiérem, očekává nás opravdu srdečná obsluha a fantastické jídlo z originálních surovin dovážených kamióny přímo z Bulharska. Jestli Vám tady jídlo zachutná tak, že neodoláte a budete si ho chtít připravit doma sami, tak stačí zaběhnou za roh do Francouzské, kde je bulharský obchod Radost a nabídku potravin z příbuzné řecké kuchyně najdete hned vedle v Greek Corner, kde nabízejí 12 druhů oliv, nakládané plody moře, plněné papričky a jinou zeleninu. Do třetice všeho dobrého pro nákup potravin zahraniční provenience je ve stejné ulici ruský obchod Lastočka. (pro pamětníky Vlaštovka).
Pekne dekuji pane Rysko,
jen jedine bych poznamenala, proc nas park „Riegrovi sady“ nazyvate Riegracem??? To zni priserne. Pro nas, kteri jsme na Vinohradech vyrostl, to vzdy byl, je a bude Riegrak.
Tuto opravu jsem si opravdu nemohla odpustit.
A to vám tam ještě chybí indonéské bistro Javánka v Máchově ulici nebo obchůdek Re v Korunní poblíž zmiňovaných korejských specialit, který nabízí rozličné gruzínské, italské, arabské nebo indické pochoutky nebo kosmetiku…
To by byla pochvala, ale na druhou stranu, tam ta zapálená cigareta u sklínky s vínem, ta tomu teda žádnou parádu nedělá.
To máte pravdu, ale opravdu nejde vše podchytit… No a cigarety a víno – i to je život!