Na náhorní plošině Mezi Velkou a Malou Ohradou bylo v letech 1988 – 1994 jako poslední soubor původního Jihozápadního Města postaveno sídlíště Velká Ohrada pro 13 000 obyvatel. Je unikátní a zároveň kontroverzní ve všech ohledech – jak v rámci Jihozápadního Města, tak i v rámci ostatních sídlišť v Praze. Bylo stavěno nejen jako poslední […]
V sedmdesátých letech 20. století bylo v jižní části Bohnic postaveno největší sídliště Severního Města, které zasahuje až do trojského katastru. Protože se jednalo o stavbu československo-polského přátelství, byla většina ulic pojmenována po polských městech (například Zhořelecká, Lodžská, Poznaňská) a obchodní centra se nazývají po polských řekách (Visla, Odra, Nisa). Ačkoliv sídliště nepatří k nejhezčím […]
Sídliště Prosek není jen sídliště hodně dlouhých paneláků, ale může se také pochlubit skutečně unikátním parkem s nejdelší umělou vodní soustavou v Praze vůbec.
… aneb jak vznikalo sídliště Na Zelenou lišku pořádá Praha Neznámá komentované vycházky. Je zajímavé, že se mezi lidmi traduje, že to, co bylo postaveno za první republiky, je vynikající, a to co se stavělo za socialismu byla jenom ošklivá šedivá sídliště neboli krabice či králíkárny. Je to zvláštní, skoro to zní, jako by si […]
O Čimicích je sice první zmínka až v roce 1334, ale jejich prahistorie je mnohem významnější. Našel se tady totiž vzácný ženský hrob ze třetího tisíciletí před naším letopočtem. V Čimicích se také nacházely první slovanské osady ze starší doby bronzové.na území dnešní ČR. Název Čimice je odvozen od vsi lidí Čámových – Čám je […]
Když jsem začal uskutečňovat tento projekt, tak jsem samozřejmě počítal s tím, že musím projít všech 112 pražských čtvrtí (katastrálních území). V drtivé většině čtvrtí se jedná o bývalé samostatné vesnice či města, které dnes v rámci Prahy zůstaly zachovány jako katastrální území. Jejich označení najdeme na uličních cedulích, takže přesně víme, v které čtvrti, […]