Strahovský stadion má podle některých zdrojů největší rozlohu na světě mezi stadiony. Jeho kapacita činila 280 000 míst, z toho 96 000 k sezení. Co je s podivem, je od roku 2003 na seznamu kulturních památek.

Stadion byl původně postaven roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Na stavbu dohlížel samotný T.G. Masaryk. Tento sportovní stánek také obdržel jeho jméno jako Masarykův státní stadion.
Autorem projektu byl Alois Dryák.

Prezident Masaryk byl velkým podporovatelem Všesokolských sletů, přijížděl na ně stylově na koni.

Další velká událost na stadionu proběhla v roce 1937, při Zborovských oslavách, kde se veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel v otevřeném automobilu, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce.

Po druhé světové válce (za prezidenta Beneše) stadion zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla.

Mezi pamětníky se Strahov proslavil převážně jako místo konání Československé spartakiády v pětiletých odstupech (1955, 1960, 1965, 1975, 1980, 1985). V té době nesl stadion jméno Československé armády.

Obnovený XII. Všesokolský slet se zde za účasti prezidenta Václava Havla konal v roce 1994. Další Všesokolské slety se konaly již v šestiletých intervalech (na Rošického stadionu – 2000, 2006 a v Edenu – 2012). Zajímavostí je, že většina cvičících Sokolů byla stejně ubytována právě na Strahově ve studentských kolejích.

Jeho velikost se nakonec stala jeho nevýhodou, neboť nemůže být v našich poměrech rozumně využíván a spravován. Sešly se různé pokusy k solidnímu využití, ale vždy nějak ztroskotaly… Tak například v 60. letech se tu nacházela závodní dráha a později i kryté lehkoatletické a běžecké dráhy v tribunách. V 90. letech byla plocha využívána k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport pólo.

Proběhl tu i pražský legendární koncert Rolling Stones (1990), na který se přišlo podívat asi 110 000 včetně tehdejšího prezidenta Václava Havla. A další koncerty – Guns N‘ Roses, s předkapelami Soundgarden a Faith No More, Bon Jovi, Pink Floyd, 7.9.1994 (115 tisíc lidí), Bratři Nedvědovi (neuvěřitelných 60 tisíc lidí), U2 a poslední velký koncert v roce 2002 – AC/DC.

Uvažovalo se i o zbourání stadionu, ale nakonec se Praha rozhodla stadion ponechat. A tak finančně podpořila Spartu, jež si zrekonstruovala alespoň část stadionu pro tréninky a zápasy, převážně dětských a dorostových kategorií. Vzniklo tu 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým trávníkem, a jedno hřiště na minifotbal, také s umělým povrchem.

Stále však zůstává ve vzduchu otázka, jestli je toto využití dostatečné, jestli neměl být raději srovnán se zemí a jestli měl být v roce 2003 vyhlášen národní kulturní památkou… Co myslíte vy?

[socialpoll id=“2250886″]