Dnešní budovu není třeba dlouze představovat. Snad každý Pražan kolem ní někdy prošel, pokochal se jejími nádhernými křivkami a zamyslel se nad architekturou počátku dvacátého století. Cizinci ji jezdí obdivovat a nevěřícně kroutí hlavami, držíc v ruce průvodce. Staveb jako je tato v Čechách mnoho nenajdeme a vzhledem k zahraničí je to unikát naprosto ojedinělý. Nebudu vás dlouho napínat…jedná se o dům U Černé matky boží na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu.
Původně se na tomto místě nacházely domy barokní, na počátku dvacátého století však byly zbourány pro jejich nevyhovující stav. Majitelem pozemku byl úspěšný obchodník František Josef Hebst. Právě on se obrátil na tehdy jedenatřicetiletého architekta Josefa Gočára. Požádal jej o projekt na nový obchodní dům. Gočár nadšeně souhlasil a ihned se pustil do navrhování. Byla to pro něj o to větší výzva, že vzhled domu měl dotvářet okolní historické prostředí. Na splnění této podmínky dohlížela komise úředníků z pražského magistrátu. V té době už byl Josef Gočár uznávaným tvůrcem. Měl za sebou mnoho ceněných realizací, mimo jiné například Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, či lázně s vodojemem v Bohdanči.
V roce 1911 předložil Josef Gočár první návrhy své stavby, které byly bez větších námitek většinou přijaty. Proti se ale výrazně postavil zemský konzervátor stavebních památek Luboš Jeřábek. Argumentoval nevhodně zvolenými okny, která se mu zdála příliš veliká a také korunní římsou, dle něj až moc výraznou. Na jeho popud Gočár návrh přepracoval. K našemu štěstí zde projevil svou osobitou razanci a druhý návrh byl ještě více kubizující. Ten byl v lednu roku 1912 schválen zadavatelem i radními a nic nebránilo realizaci. Stavba domu proběhla v neuvěřitelném tempu. Již na výstavě Skupiny výtvarných umělců v Obecním domě v září téhož roku představil Gočár kromě modelu i fotografie skoro hotového objektu.
Ono poetické jméno domu je odvozeno od původního objektu, jemuž dominovala socha černé madony. Tu nalezneme i na fasádě nynější budovy.
Gočár v duchu gesamtkunstwerku navrhl i interiér. Ve spodním a druhém patře se nacházely obchody, třetí patro hostilo legendární Grand Cafe Orient. Poslední dvě patra byla užitková. Všechna patra spojují hadovitě se vinoucí schody s geometrickým zábradlím. Grand Café Orient již od počátku přitahovalo návštěvníky do svých nezvyklých kubistických interiérů. Kromě geometricky laděné výmalby rezonují hranaté a zalamované prvky i jinde. Najdeme je na baru, na stolcích, na krásných kubistických lucernách, které jsou dnes již opravdovým skvostem, ale i na zalamovaných šatních věšácích na zdech. Kromě posezení uvnitř nabízela kavárna i malý balkónek s několika stolečky. A tak jste se za jasného dne mohli kochat pohledem na přilehlou Prašnou bránu a okolí. Kavárna byla uzavřena ve dvacátých letech, kdy se mnohým návštěvníkům paradoxně zdála již nemoderní a zastaralá…
Od konce druhé světové války dům postupně chátral a byl vystaven mnoha nešetrným zásahům. Jednalo se nejen o postupné nátěry v neodpovídající barevnosti, ale i o zásahy do stavby samotné. V roce 1941 bylo vyměněno dřevěné obložení vitríny spodního obchodu za kovové. Na konci osmdesátých let vypadal dům omšele a zanedbaně. Dnes již ale zase září v celé své parádě. V roce 1994 byla totiž provedena rozsáhlá rekonstrukce, kterou má na svědomí architekt Karel Prager. A zhostil je jí brilantně! Puristicky odstranil všechny nepůvodní aspekty a obnovil barevnost domu do podoby v době dostavby. Po rekonstrukci se také dům U Černé Matky Boží opět otevírá pro veřejnost.
Od roku 1994 zde byla zřízena stálá expozice kubismu, zaměřující se zejména na období mezi lety 1911-1919. Ta čítala skvělé kusy kubistického designu jako nábytek, porcelán a další předměty denní potřeby. Bohužel tato expozice byla před několika málo lety uzavřena, což je nesmírná škoda. Ovšem k našemu potěšení zde pořád nalezneme umělecký obchod Kubišta s kopiemi těchto slavných předmětů, které se původně vyráběly ve spolupráci s družstvem Artěl. Takže pokud chcete vlastnit kubistickou cukřenku, naleznete ji právě zde. Kromě toho bylo v roce 2005 obnoveno i Grand Café Orient a to se vším leskem! Obsluha je zde velice milá a úslužná, skoro jako za časů první republiky. Dostanete tu snídaně, sendviče i sladké zákusky. Při rozjímání nad kávou vás napadne, že se tady snad zastavil čas. Všudypřítomný klid a pohoda skvěle dokreslují úctyhodného ducha tohoto domu. Až tedy půjdete zase okolo, neváhejte a vstupte dovnitř. Ten zážitek za to stojí…
A nebo se s námi vydejte na vycházku do okolí tohoto krásného domu po Starém městě. Více se o vycházce dozvíte zde. Nyní máme v nabídce i večerní termíny vycházek.
Fotografie: archiv autorky, grandcafeorient.cz, infofila.cz, studentpoint.cz, hradeckymkrajem.cz, http://wlcemajda.blog.cz/0902