Neorenesanční Sokolovna na rohu Sokolské (dříve Hradební) a Žitné ulice byla postavena jako první, ostatní Sokolovny se pak stavěly podle ní. Tím, že byla první, má také bohatou historii…

V této Sokolovně Miroslav Tyrš vytvářel české tělocvičné názvosloví a celou metodiku cvičení. Zde se konaly sjezdy České obce sokolské a vznikla zde tradice tzv. Šibřinkových plesů. Odsud byly také vypraveny pohřby Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, zesnuli poměrně v mladém věku. Oba dva pánové byli všestranně nadaní, byli dobře finančně zabezpečeni, ale měli vyšší cíle a tak vzplanuli pro sokolskou myšlenku. Po smrti Jindřicha Fügnera vzplanul navíc Miroslav Tyrš pro Fügnerovu dceru Renátu (o 22 let mladší), kterou v dětství vychovával jako domácí učitel.

Sokolovna je velice rozsáhlá a je také registrována jako kulturní památka. Kromě menších tělocvičen jsou zde dvě velké, ta více reprezentativní nese jméno po prvním starostovi Sokola, Jindřichu Fügnerovi. Druhá je Tyršův sál, pojmenována po druhém z dvojice zakladatelů. Oba v navazující budově také bydleli.

Ještě pár slov k Sokolu. Jindřich Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“, Josef Mánes navrhl kroj (na náhledovém obrázku), Josef Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“. Miroslav Tyrš stál u zrodu hesla celé organizace – „Tužme se!“. A zformuloval sokolské zásady: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň. vzájemný bratrský vztah členů.

fotozdroj náhledového obrázku: sokol.eu, sokolský sletový průvod v sokolských uniformách