Když se řekne Betlémská kaple v Praze, většině lidí se vybaví ona zrestaurovaná kaple na Novém městě, kde kázal samotný Jan Hus. Dnes se však zaměříme na její „kolegyni“, která se nachází na nenápadném místě na Žižkově. Kdybyste ji hledali naslepo, mohli byste bloudit celé hodiny a možná s nejistým výsledkem. Kaple je totiž důmyslně ukryta. Nachází se v jednom z dvorů starého žižkovského domu. Tato tajná lokalita je vlastně spíše z nouze ctnost.
Modlitebnu si zde postavila místní evangelická obec, která se zde formovala již od konce devatenáctého století. Zprvu se jednalo pouze o malou skupinku asi dvaceti občanů. Neměli zde své modlitební prostory a tak chodili do sborů v jiných pražských částech, nebo se scházeli porůznu po bytech.
Postupně nadšených posluchačů přibývalo, byty přestaly stačit a tak bylo potřeba hledat jiný prostor. Ten se našel v Husinecké ulici, na pár let byl tedy problém vyřešen. Ovšem pouze do té doby, než se ziskuchtivý majitel objektu rozhodl prostor pronajmout pro potřeby hostince. Po tomto nezdaru se žižkovská evangelická obec rozhodla pro zbrusu novou stavbu své vlastní modlitebny.
Problém však spočíval v tom, že Žižkov byl již tenkrát plně zastavěn. Občas se v rámci ozdravné asanace nějaký objekt zbořil, ale stavebního místa bylo i tak pomálu. Proto tedy obec musela vzít zavděk malou parcelou v zadním traktu pavlačového domu, kde byla v té době pouze jáma po staré zbořené budově. Celý dům s dvorem evangelíkům prodal jistý řezník Poupa.
Na stavbu kaple byla oslovena na tehdejší poměry velká a slavná pražská stavební firma Blecha. Ta stavěla po celé Praze v takové míře, že je opravdu těžké najít blok domů z přelomu století, kde by nebyla její realizace. (Jedním z důvodů byla i příznivá cena projektů.)
Projektantem firmy Blecha byl jistý Emil Králíček. Dost dlouho byl u laické i odborné veřejnosti poměrně opomíjený, ale zejména v poslední době se jeho jméno zmiňuje čím dál častěji a jsou objevovány jeho nové a nové architektonické realizace.
Emil Králíček projektoval mnoho pražských domů, ať už v secesních, moderních formách a nebo ve stylu kubismu, což je patrno právě zde.
Budova kaple je postavena v duchu modernismu s kubistickými elementy na fasádě i v interiéru. Na čelní straně fasády jsou zajímavé dva prvky bývalých šestibokých oken, která byla v průběhu let zazděna a do jednoho z nich byla osazena socha Jana Husa. Fasáda také nese nápis připomínající výročí pětiset set od smrti Jana Husa. A samozřejmě na vrchu budovu nesmí chybět kalich a svatá kniha, zde ve zlatém provedení.
Postupem let byla kaple upravována. V roce 1938 přibyla na střechu věžička se zvonicí, kterou projektoval architekt Bohumír Kozák. Když vstoupíme do volně přístupného interiéru, můžeme si povšimnout dalších kubistických prvků, ať už na kazatelně, zábradlí schodiště nebo podpěrách varhan. Další, co nás na první pohled okouzlí, je kubizující barevná výmalba, která prostor prosvěcuje a dodává mu pozitivní energii. Sice není původní, ale výborně dotváří jednotnou architektonickou formu stavby. Autory jsou studenti z nedaleké uměleckoprůmyslové školy. Výmalbu realizovali pod vedením profesora Pavla Nováka v roce 1992, autorkou návrhů byla Iša Blažková.
Stačilo však jedno špatné rozhodnutí a mohli jsme být o tuto pozoruhodnou a výjimečnou stavbu ochuzeni. Po druhé světové válce totiž pražští radní dospěli k rozhodnutí asanovat celý pražský Žižkov. Staré pavlačové domy, které vpravdě neměly moc hygienické zázemí, měly být zbořeny a nahrazeny moderním panelovým sídlištěm. Dokonce jsou k nalezení dobové televizní spoty přesvědčující občany, že starého Žižkova opravdu nebude škoda. Čtvrť se naštěstí takto masívního bourání nedočkala, nicméně některé objekty byly opravdu v rámci menší formy asanace zbourány.
Jedním z nich měla být i tato modlitebna. Tehdejší osvícený farář František Potměšil však dokázal přesvědčit zpupné úřady, jaký cenný skvost se v tomto dvoře skrývá, a tak se můžeme kochat Betlémskou kaplí, (která je dokonce starší než její slavná jmenovkyně), do dnešních dní.
Chystal jsem se na procházku Žižkovem a Vinohrady. Jednoduše jsem si na serveru mapy.cz dal větší zvětšení, vytiskl mapu a zaznačil do ní, co kde chci vidět. Betlémská kaple tam samozřejmě nesměla chybět (na mapách je). A pak už stačilo chodit s mapou a dívat se kolem sebe – a hlavně na správné ulice a čísla domů. Kapli jsem našel jednoduše 🙂 Je pěkná, ale byla bohužel zavřená a tak jsem se dovnitř nedostal 🙁
Dobry den, prozradite, v jake ulici se kaple nachazi?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9msk%C3%A1_kaple_na_%C5%BDi%C5%BEkov%C4%9B
Vy nemáte Google a 5 minut času? 🙂
Nachází se ve dvoře domu č. 4 v Prokopově ulici.
Dobrý den. Článek pěkný, ale hned v prvním odstavci jsou brutální gramatické chyby. „většina lidé“, „hledaly, bloudily“ Jen si to opravte a tenhle můj komentář klidně smažte… Pěkný den!
Děkujeme za pochvalu i za opravu gramatiky…:)
Stále je tam hned ve 3. větě „Kdyby jste ji hledaly“ = kdybyste ji hledali. Jinak článek moc pěkný, čtu Prahu neznámou moc ráda. Děkuji za rozšíření obzorů.