Košíře se nacházejí celé v městském obvodu Praha 5. Zajímavé je, že Košíře byly osídleny dříve než sousední větší Smíchov, a to již v 10. století. První písemná zmínka o Košířích pochází z roku 1146.
Až do druhé poloviny 19. století zůstaly Košíře jen malou vsí uprostřed vinic. Po té co se začal rozvíjet průmysl v sousedním Smíchově, začaly se jako dělnická noclehárna rozrůstat i Košíře. Zajímavé je, že již v té době byly Košíře se Smíchovem stavebně srostlé a katastrální území Košíř vnikalo do Smíchova prapodivným výběžkem, který v poněkud pozměněné podobě zůstal zachován až dodnes. I přesto byly Košíře povýšené v roce 1896 na samostatné město. Paradoxem daným historií dodnes zůstává , že naproti košířské radnici se znakem města Košíř je hned přes ulici katastr Smíchova.
Bizarní situace byla ještě více podtržena v roce 1922, kdy byly Košíře připojeny k Velké Praze. Kupodivu , ale nebyly včleněny do stejného městského obvodu jako Smíchov, jež se stal sídelní čtvrtí Prahy XVI, ale staly se sídelní čtvrtí nově vytvořeného obvodu Praha XVII, pod který pak jako vedlejší čtvrti patřily ještě Motol a Jinonice.
Za první republiky byla na území Košíř vybudována rozsáhlá vilová čtvrť na Cibulkách, kdežto dole v údolí zůstávaly zbytky původní vsi smíšené s historizujícími činžáky s dosti nekvalitními byty. Jedním z nejhorších míst na bydlení tehdejší Prahy byla nechvalně známá lokalita Na Popelkách, kterou popisuje i Karel Čapek v knize Obrázky z domova v povídce Razie.
V době minulého režimu dochází k likvidaci starých Košíř a k výstavbě paneláků přímo na Plzeňské třídě.
Dnes bydlí v Košířích na ploše 3,23 km² přes 14.000 obyvatel.
1146 První písemná zmínka
1922 Součást Velké Prahy jako její XVII. čtvrť