Hřbitov na území vesnice Olšany byl založen v lednu 1680 a to z důvodu velké morové epidemie, která panovala v tehdejší Praze. V témže roce byl založen kostelík, který byl zasvěcen jednomu z patronů moru – sv. Rochovi. Kaple je dnes vlastně jediná věc, která se z tohoto původního hřbitova zachovala. Díky hygienické reformě Josefa II. byly hřbitovy vykázány z měst a Praha využila tehdejší tzv. morové hřbitovy, které se nacházely za hradbami města k tomu, aby je rozšířila a vznikly tak klasické hřbitovy – Olšany byly jedním takovým hřbitovem. Hřbitov se v současnosti skládá z 10 zádušních hřbitovů – hřbitov byl katolický, je to dle zádušní mše, která se slouží za zemřelého a 2 obecných hřbitovů, ty vznikly za 1. republiky, tedy v době, kdy většina hřbitovů patřila již obci, nikoliv církvi. V současnosti mají Olšanské hřbitovy lehce přes 50 hektarů. Na Olšanských hřbitovech je pohřbeno možná i více známých osobností než na vyšehradském hřbitově, ale díky velké rozloze hřbitova se hledají o něco složitěji. Pokud mají dnešní návštěvníci zájem o hledání hrobů známých osobností, mohou se vydat na vycházku s PN, ale pokud chtějí hledat spíše podle svého vkusu a nálady, mohou využít mapky, které mohou dostat v Informačním centru Správy pražských hřbitovů, které se nachází u hlavního vchodu k hřbitovu u tramvajové zastávky Olšanské hřbitovy.
Během vycházky s PN návštěvníci uvidí hrob Vladimíra Menšíka, Svatopluka Beneše, Vladimíra Dlouhého, pánů Wericha a Voskovce, Ivana Hlinky, Radovana Lukavského, Rudolfa Hrušínského nebo Ladislava Smoljaka. Ale také si vyslechnou informace o tom, jak vypadá záchranný archeologický a antropologický výzkum na příkladu hřbitova, který se nacházel poblíž Invalidovny v pražském Karlíně. Když byl totiž tento hřbitov před více jak 100 lety zrušen, byla celá řada ostatků exhumována a přesunuta na Olšanské hřbitovy a to v několika případech i s několika unikátními náhrobky – na vycházce uvidí náhrobky několika důstojníků z tohoto hřbitova, které byly v uplynulém roce odborně restaurovány na popud Správy pražských hřbitovů. Velká část záchranného výzkumu proběhla před 3 lety a to z toho důvodu, že na území hřbitova se mají stavět kanceláře. Výzkumu se zúčastnili jak archeologové, tak antropologové a řada ostatků byla znovu pohřbena do hromadných hrobů na Olšanech nebo byla odvezena k vědeckým účelům do Národního muzea.
U hrobu Jiřího Schelingera se návštěvníci dozví o řadě teorií, za jakých okolností tento rockový zpěvák, který se proslavil hitem Holubí dům, zemřel. U hrobu Rudolfa Hrušínského si návštěvníci připomenou jeden z prvních filmů, v kterém tento výborný herec hrál ve věku cca 18 let a také film, v kterém si zahrály 3 generace rodiny Hrušínských. Hrob, v kterém jsou pohřbeni herci a dramatici Werich a Voskovec vznikl teprve v roce 2003, do té doby se zde nacházela pouze provizorní deska. Tento náhrobek stvořil sochař Vladimír Preclík a o vznik tohoto náhrobku se zasadili například herci Stella Zázvorková nebo Miroslav Horníček. Hrob Ladislava Smoljaka je zajímavý jak svým výtvarným zpracováním, tak také tím, že se pan Smoljak přímo podílel na stvoření fenoménu Járy Cimrmana, který má letos padesáté výročí vzniku.
Článek pro Vás napsala Lucie Babíčková.
