Není to jen náhoda, ale přímo plán, že v některé čtvrti pravděpodobně najdete kytku, houbu, vynálezce, či přesnou zeměpisnou polohu.
Začněme klasikou – Vinohrady a Vršovice! Konkrétně Vinohrady chtěly prý ve své době dosáhnout takové světovosti, že pro jistotu pojmenovaly své ulice mezinárodními názvy měst a zemí (Francouzská, Anglická, Americká, Uruguayská, Londýnská). Vršovice neměly pak ve světovosti úplně jasno… Na jedné straně Moskevská, Estonská, Ruská…, na druhé Kodaňská, Finská, Madridská… Možná jen použily jen to, co zbylo z Vinohrad nebo Dejvic (Čínská, Albánská, Vietnamská …). Později byly Vršovice ještě více tendenční – v případě panelákového osídlení u Kohinorky – Tádžická, Uzbecká, Kirgizská, Taškentská… Čím dále od centra, tím více na východ…
I takhle může vypadat vaše noční bojovka! 🙂 Najít a vyfotit názvy ulic se zeměpisnými názvy s cílem pokrýt všechna písmena abecedy.
Vinohrady jsou sice světové, ale kromě části týkající se řek (Sázavská, Lužická, Orlická) a hor (Krkonošská, Šumavská, možná taky Orlická :)) nebo národopisných označení (Chodská, Slovenská, Slezská, Moravská, Nitranská, Řipská, Lužická) nezacházejí až tolik do dějin naší vlasti jako historicky šestá pražská čtvrť Vyšehrad a přilehlé Nusle. Tady najdete povětšinou Přemyslovce, jako v ulici Vratislavově, Oldřichově, Lumírově, Křesomyslově, Jaromírově, Krokově, Nezamyslově…
V roce 1927 začaly vznikat názvy ulic na starém Spořilově. Je to čtvrť pro dobře geograficky orientované občany. Názvy ulic údajně vycházejí z amerického modelu, kde jsou pojmenovávány dle jejich zeměpisného směru vůči pomyslnému středu oblasti (v tomto případě starého Spořilova). Ač asi 60 ulic, bylo na tuto oblast starého Spořilova použito jen deset názvů, kde hlavní roli hrají římská čísla. (např. , Jižní I-XVII, Severní I-XI, Severozápadní I-VI, Severovýchodní I-VI, Jihozápadní I-VI, Jihovýchodní I-IX,Boční I-II a centrální Roztylské náměstí)
Existuje další takový ostrov sám pro sebe (1930-1947), a tím je Družstvo Ideál, blízko Pankráce. Jeho ulice jsou s dobrou vírou nazvané kolektivně a nadšeně (Na výsledku I a II, Zdařilá, U družstva Ideál) a to celé je zarámované okrouhlou bezpečnou ulicí, plnou vyhlídek, Družstevní ochoz.
Zahradní Město vnáší svěžest a pozitivní energii prostřednictvím květin, bylin a dřevin… Jako Jabloňová, Jahodová, Kapraďová, Kosatcová, Jiřinková, Rybízová, Topolová.
Pitkovice nacházejí svůj vlastní styl! Vzhledem k tomu, že bylo použito leccos, zaměřují se na houby 🙂 Klouzková, Žampionová, Čirůvková, Májovková, Smržová.
Ulice v Nových Ďáblicích se naproti tomu shlédly v měsících! Najdeme tu Zářijovou, Čevnovou, Srpnovou, Prosincovou…
A takové Petrovice! Boří všechny stereotypy! Ač starší zástavba, je umístěna do ulic nezpochybnitelných vynálezců, Edisonova, Ohmova, Newtonova, Ampérová, Wattova, Bellova… A dále lemována italskými panelákovými peckami Horních Měcholup jako Janovská, Livornská, Milánská nebo Modenská.
Víte o jiných ostrovech v rámci Prahy?
E – např. Eliášova, Elišky Peškové, Elišky Krásohorské, Elišky Junkové, Elišky Přemyslovny, Evropská atd.
W – např. Wattova
V západní části Strašnic jsou zase názvy přírodních úkazů často spojené s předložkou – V Předpolí, V Olšinách, Na Hroudě, či dle vodních ploch – V Rybníčkách, U Hráze, K Rybníčkům, V Korytech, na které navazují tuzemská jména přehrad a možná i jiných vod, jako třeba již zmíněná Štěchovická. Je to skutečně zajímavé. I díky názvům ulic získává každá čtvrť, či lokalita svůj nádech osobitosti. 🙂
Černý most a RAF Vasatkova Bryksova
Nikdo ještě nezmínil jeden z nejucelenějších názvových souborů! Sídliště Bohnice je téměř celé spjato s Polskem: je zde 27 měst, žádná jiná země podle mě nemá v Praze takové zastoupení (Lodžská, Toruňská, Katovická, Gdaňská, Štětínská, Bydhošťská, Opolská, Sopotská, Lehnická, Vratislavská, Hlivická, Poznaňská, Těšínská, Krosenská, Lešenská, Hnězdenská, Sosnovecká, Olštýnská, Lublinská, Ratibořská, Svídnická, Řešovská, Radomská, Košalinská, Zelenohorská, Zhořelecká, Krynická) a k tomu ještě 3 oblasti (Mazurská, Pomořanská, Mazovská), 2 řeky (Notečská, Dunajecká) a 1 spisovatel (Glowackého). Celkem jsem tedy na mapě napočítal 33 „polských“ ulic. To je vážně asi největší soubor vůbec, kterému můžou konkurovat snad jen rostliny Zahradního Města 🙂
Údajně bylo celé sídliště koncipováno jako stavba česko-polského přátelství, takže zde vznikly také 3 obchodní domy pojmenované po řekách (Odra, Nisa, Visla) a kulturně-obchodní centrum Krakov.
A ještě jedna perlička, ulice pojmenované po dvou největších městech Polska zde nenajdeme, Krakovská ulice je na Novém Městě a Varšavská na Vinohradech. Na Vinohradech je pak i Polská ulice…
A v Hostivaři na sídlišti kolem sportovního areálu Vodních staveb UK jsou ulice sportovní! Např. Bruslařská, Horolezecká, Hokejová, Tenisová, apod. 😉
Dobrý den,
zajímalo by men, proč v Praze nemáme ulici Dánskou, Islandkou, Reykjavickou, když máme Kodaňskou, Finskou, Helsinskou, Švédskou, Stockholmskou, Norskou, Skandinávskou. Pochopím, že nemáme ulici s názvem hlavního města Norska, špatně by se skloňovala a asi i zněla.
Je zajimave ze ulice podle nazvu zemi jsou pekne pohromade at uz na Vinohradech, ve Vrsovicich nebo v Dejvicich az na jednu docela podstatnou vyjimku – Ceska ulice 🙂 je uplne mimo ostatni na Malvazinkach a navic by clovek predpokladal, ze je to nejaka vyznamna ulice, ale opak je pravdou. Docela by me zajimalo proc se zrovna nekdo rozhodl tu ulici pojmenovat Ceska a nenechal ji pro nejakou vyznamnejsi komunikaci.
Všem moc děkujeme za aktivní zapojení do problematiky 🙂
Ano, italské pecky jsou spíše v Horních Měcholupech
Italské panelákové pecky nejsou v Petrovicích, ale v Horních Měcholupech! Tamtéž, ve staré zástavbě jsou použita jména obcí na Plzeňsku (Holoubkovská, Dýšinská, Kožlanská), nebo dokonce názvy plzeňských čtvrtí (Lochotínská, Bolevecká, Křimická). Oba tyto příklady nefungují stoprocentně, mnoho názvů vzniklo po přejmenování ulic počátekem 90. let.
V Uhříněvsi je tzv. Sluneční čtvrť, kde jsou použity názvy planet. V Újezdě nad lesy jsou ulice pojmenovány podle jmen obcí, ale vždy tak, že stejně orientované ulice začínají vždy stejným písmenem (např. soubor ulic na R.: Račiněveská, Radimská, Ranská, Rápošovská, Ratajská, Ratbořská, Rožmitálská, Rozhovická, Rohozecká, Ročovská)
A co takhle Strašnice: Jména obcí na východ od Prahy, směrem k Černému Kostelci (Vyžlovská, Žernovská, Mukařovská, Doubravčická, Aldašínská) včetně těch, patřících již ku Praze (Královická, Nedvězská, Uhříněveská, Petrovická).
V okolí Skalky máme malíře (Donatellova, Rembrandtova, Michelangelova, Goyova) a na „Rybníčkách“ jsou to přehrady (Oravská, Štěchovická, Flájská, Kružberská).
Ono toho najde po celé Praze spousta.
Další ostrůvek s názvy hlavních měst je u sídliště Košík. Berlínská, Bratislavská apod. Jen nevím čím si to naši západní a východní sousedé zasloužili. Významem ty ulice dost zaostávají za takovou Pařížskou nebo Londýnskou.
Zelená liška má názvy ulic vypůjčené z Vysočiny. Jen Obětí 6. května byla původně Úsobská a hned vedle je Dudínská. Tady si myslím, že se někdy někdo spletl a ulice se měla jmenovat podle obce Dubí.
kdepak, Dudín je obec kousek od Humpolce
Na Zizkove je takovy dost vyrazny ostrov, na ktery se zapomnelo 😉
No, a když jsme u toho, tak Krč představuje pro změnu slovenský historicko-literární ostrov: Kukučínova, Bernolákova, Štúrova, Hurbanova, Jánošíkova, Sládkovičova atd. Ale tu a tam jím prostupují i „normální jména“ odkazující zřejmě na původní vzhled daného místa, třeba V zálesí.
A co okolí Budějovické a názvy měst? Jihlavská, Bítovská, Znojemská, Sedlčanská, Pelhřimovská, Počátecká, Krumlovská, Budějovická, Humpolecká…
Tak názvy českých měst najdeme i v jiných městských částech. Například Prosek-Teplická, Harrachovská, Jablonecká, Cvikovská, Českolipská…
No, to je právě ono. V okolí Budějovické jsou jména z jihu Čech a Moravy a na Proseku zase ze severu.
A v Ruzyni zase jména ze západu středních Čech – ne zrovna Kladenská, ta je na Červeném vrchu – ale menších obcí, jako Kralupská, Stochovská, Krušovická.
Velká Ohrada je takový „lékařský“ ostrov – okružní ulice nese jméno Janského, asi nejznámějšího českého lékaře vůbec, a ostatní se také jmenují po různých, méně známých, lékařích.