Branický most (lidově zvaný též Most inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován jako Branický v roce 1969.
S délkou 910 m mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Ale!
- Nakonec zůstal jednokolejný, neboť plány na obchvat Prahy se změnily.
- Navíc se odhalilo, že nosná skála nemá dostatečnou nosnost.
- Oblouk sevřený kolejí přivrácenou k tunelu by měl příliš malý poloměr (asi, že by byl moc do zatáčky).
Na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Dovedete si představit živý ruch na stavbě, jak říká zedník zedníkovi: „mohl byste mi podat cihlu pane doktore?“… „zajisté pane profesore“ nebo „v tom vidím jistý háček, nechám si to projít hlavou…“. Musela tady panovat „krásná“ a absurdní atmosféra nečekaného… Předpokládá se, že ukvapené zahájení výstavby bylo vyvoláno potřebou urychleně najít práci pro vzdělance odsunuté do dělnických profesí. Snad jen měli více investovat do architektů a statiků…
Branický most má šířku 14 metrů a celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů.
V současnosti je most využíván jako obchvat Prahy pro nákladní dopravu a jako most pro pěší. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny vlaky z železniční tratě 171 mezi Praha – hlavní nádraží a Berounem, které se před stanicí Praha – Radotín napojují na trať do Berouna.
Mostovka je v současné době místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky.
fotozdroj: wikimedia, Lavarozan, Lovecz
Ještě bych dodal- myslím, že název Branický most je opravdu nevhodný. Už tak někdo tomuto mostu řekl? Asi by zasloužil akceptovat vžitý název Most inteligence, už z úcty k jeho stavitelům. Ono by se našlo takových případů povícero- Vítězné náměstí, pak náměstí V.I. Lenina, pak zas Vítězné, a stejně je to pořád Kulaťák…
Tento článek je bohužel velmi jednoduchý a krátký. Okolo této jistě zajímavé stavby koluje mnoho bájí a mýtů, alespoň některé by bylo dobré vyvrátit, či potvrdit. Mimo jiné- most je nedostavěný!-odbočka na Pražský semerink a k Smíchovskému nádraží nebyla realizována. Na mostě je připravena(je to vidět i na mapě- https://mapy.cz/zakladni?x=14.3961391&y=50.0272681&z=18&l=0&base=ophoto) další tunely ale už budovat nikdo nechtěl…Stejně se nevědělo k čemu most bude. Viz rok dostavby a rok zprovoznění..leta byl bez kolejí! Původně měl mít zejména vojenský význam, ten ale trochu zanikl. Proto má také poměrně malá rozpětí oblouků- aby bylo možné při ubombardování je snadno nahradit standartizovanou armádní železnou konstrukcí. Původní plány byly hezčí.
Pravděpodobně bude rozpor v pojetí viaduktu a klasického mostu…
Nezdá se mi ten údaj o rekordní délce – jakkoli je 910 metrů hodně, o sto let starší Negrelliho viadukt je o rovných 200 metrů delší. A dvoukolejný.
FIlip Maňhal: To ano, ale ten není železobetonový.
Děláte si srandičky, ale pilíře mostu byly stavěny kesonovou metodou. Představte si ty pilíře duté jako zvony položené na dno řeky a přetlakované vzduchem tak, že se z nich vytlačí všechna voda do okolního prostoru.
Uvnitř zvonu se za nelidského tlaku střídají dělníci a odkopávají dno, dokud není zvon v požadované hloubce. Když tlak povolí (výpadek kompresorů), zvon se zaplaví a dělníci se utopí.
Pokud dnes nemá evropské prvenství, protože není dvojkolejný, určitě má evropské „prvenství“ v utrpení svých stavitelů.
Proto to byli političtí vězni , kteří tu černou práci museli dělat … na mostě zanechal stopu mimo jiné také Gustav Husák !