Krásy pražské architektury můžeme objevovat po celém městě, v každém zákoutí. Některé jsou patrné na první pohled, jiné se trochu ukrývají a divák je musí hledat o něco pozorněji. Dnešní architektonická památka se nachází v prostoru, kolem něhož běžně chodí davy Pražanů i turistů, ale jen málokdo o ní ví. Jedná se o nevelkou modlitebnu metodistické církve v samém srdci Nového města. Jeden z vchodů se nachází v ulici Malá Štěpánská, která se na první pohled netváří úplně útulně. Na toho , kdo do ní nahlédne, působí uzoučká ulička obehnaná vysokými činžovními domy poněkud stísněně. Když se ale odhodláte a uličkou projdete, objevíte jednu z nejzajímavějších staveb tohoto druhu v Praze. To ale není jediný vchod do tohoto objektu. Druhý se nachází z rušné Ječné ulice, na dvoru jednoho z obytných domů. Pokud se tedy do modlitebny vypravíte, můžete si vybrat, kudy vstoupíte.
My do tohoto svatostánku dnes vstoupíme právě z Ječné ulice, kde za červeně natřenými zavřenými dveřmi domu čp. 16 objevíme klenutý průchod na nevelký dvorek. Již při vchodu se nám otevře pohled na budovu modlitebny.
Vzhledem k tomu, že se nacházíme v samém centru historického Nového města, zdejší domovní zástavba sahá až do doby gotické. V minulosti zde stál dům s názvem U Sliveneckých, který měl gotické jádro a podsklepení. Postupně byl přestavován a několikrát rozšiřován. Nejdříve v renesančním a barokním duchu, později mnohokrát v období klasicismu. První klasicistní přestavba sahá do roku 1813. Tehdy byl objekt pouze jednopatrový. Jen o několik let později bylo prodlouženo jeho pravé křídlo a po polovině století následovala rozsáhlejší přestavba dle plánů Johanna Ripoty.
Jedna z nejmarkantnějších změn ale přichází až mezi lety 1912-1913, kdy byl dům zvýšen na úroveň tří pater a pozměněn v duchu pozdní secese. Tento projekt navrhl František Schlaffer, jehož krásné secesní vily můžeme obdivovat například v okolí bývalých hradčanských bašt. Nejdůležitější přestavba, tedy přeměna objektu na modlitebnu metodistické církve se odehrála ve dvacátých letech.
Možná si v souvislosti s touto stavbou vybavíte ještě jednu pražskou modlitebnu, která se rovněž nachází ve dvoře činžovního domu – v Praze na Žižkově. (Psali jsme o ní v jednom z minulých článků.) Je mezi nimi i jisté pojítko. Obě stavby totiž prováděla firma Matěje Blechy. Tu žižkovskou projektoval architekt Emil Králíček, budova v Ječné ulici se přisuzuje samotnému M. Blechovi.
Pojďme se nyní podívat na historii samotné stavby. Je více než zajímavá. Souvisí s vznikem Evangelické církve metodistické na našem území, jejíž tradice se zde datuje od konce první světové války. V té době zažívá tradiční katolická církev obrovský odklon svých věřících. Někteří z nich se postupně stávají členy právě metodistické církve a dalších. Oblíbenosti se těšila i církev Českobratrská. Jsou to církve, které mimo hlásání písma spojují svou činnost také s diakonií, zájmovými spolky či přednáškami a vedou bohatý kulturní život, ve kterém nabízejí prostor pro diskusi a sounáležitost, což byly věci, které mnohým chyběly právě v tradičním pojetí katolické církve.
Metodistická církev má své kořeny v Anglii, kde zpočátku vzniká jako odnož anglikánské církve. Později se osamostatňuje a stává se velmi oblíbenou v zámoří a Evropě. Postupně se dostává i k nám skrze různé misie zahraničních členů. V Praze se noví členové a sympatizanti poprvé začali scházet ve velkém sále Lucerny v létě roku 1921. Postupně však přibývalo návštěvníků schůzek a Lucerna jim pomalu začínala býti malá. Přáli si mít k užívání své prostory, které by mohli přes den sloužit jako kanceláře a večer být základnou pro potřeby misie. Počátkem listopadu si členové zakoupili k užívání prostory v domě čp. 17 v Ječné ulici, kde v několika pokojích organizovali besedy, schůzky a modlitby. Zhruba po roce se ani tento prostor nejevil jako dostačující základna a bylo přistoupeno k budování dnešní modlitebny.
Matěj Blecha opatřil stávající zástavbu novou klasicizující fasádou, což je patrné zejména z ulice Malá Štěpánská, kde průčelí budovy tvoří čtyři historizující sloupy podpírající středový architráv. Fasáda do dvora domu v Ječné ulici na ni velmi dobře architektonicky navazuje a obě je zdobí podobný reliéf.
V interiéru domu se nachází několik místností, včetně kancelářského zázemí, klubovny, ale hlavně místnosti modlitebny. Ta je pojata poměrně stroze a účelně. Věřící sedí na dřevěných sklápěcích sedačkách v několika řadách za sebou s výhledem na vyvýšené podium pro kazatele. Na opačném konci místnosti naleznete i nevelké varhany.
Nedávno prošel interiér budovy rekonstrukcí, oslovená architektka zachovala mnohé původní prvky, jako například krásná jednoduchá svítidla či původní nábytek. Ten je nyní součástí zázemí kanceláří a velice dobře doplňuje atmosféru této stavby s bohatou historií. Modlitebna metodistické církve pořádá mnohokrát ročně různé akce, přednášky a semináře, pokud tedy máte chuť, můžete se jich zúčastnit, či se jen přijít na tento zajímavý prostor podívat. Nebo se alespoň někdy, až budete mít do těchto končit cestu, projděte Malou Štěpánskou. Jistě tento objekt neminete.
Velice zajímavý článek. Žila jsem v tomto okolí do svých 19 let. Obě budovy jsem znala, ale pouze jen z venku. Stále se ráda do těchto končin vracím.
Eva Beyerová