Určitě víte, že na každém domě svítí modré a červené číslo. Podle modrého, orientačního se budete (celkem logicky) orientovat :), pokud budete chtít najít správnou adresu. Pokud budete chtít nahlédnout do historie domu, pomůže vám číslo červené, popisné.
Výhoda popisných čísel spočívá v tom, že každý dům má v rámci části obce (katastru) své unikátní číslo, zatímco třeba dvacítek nebo sedmiček v modrém provedení najdete na stejném území mraky. Název „popisné“ opravdu znamená, že popisuje (identifikuje) danou sídelní jednotku bez ohledu na ulici.
Nižší červená čísla označují relativně historičtější budouvy než vysoká. Čili platí úměra čím nižší, tím starší. Čísla byla dávána budovám podle doby jejich vzniku.
Začínalo se (číslo 1) obvykle nejdůležitějším domem, zpravidla veřejnou budovou (radnice, zámek, panské sídlo, fara, rychta). Co je ale s podivem – pro obce ležící u silnice bylo důležité, kde bydlela vrchnost. Číslování obvykle začínalo prvním domem po pravé straně ze směru, odkud vrchnost přijížděla, po opačné straně se pak vracelo.
Pak jsou čísla zaokrouhlená! V dobách minulých měli zaokrouhlená čísla na svých autech sympatizanti s policií. Na poli urbanistickém byly, a to celkem logicky, protlačovány významné veřejné budouvy, jako například školy. Tak se třeba setkáte se školou, co má číslo popisné 400.
Naopak kostely, kaple a neobývané věže se nečíslují.
Na starších tabulkách se římským číslem uvádělo číslo městského okresu, a pokud se dělil na více katastrálních čtvrtí, tak i jejich název. Městských okresů bylo XIX a jejich hranice se kryly s hranicemi historických čtvrtí. Nestávalo se tak jako dnes, aby jedna čtvrť ležela ve více obvodech. Čtvrtě byly mezi vícero obvodů rozděleny až v roce 1949 a ještě více v roce 1960, a to schválně a účelově komunisty, tak aby byla narušena historická sounáležitost se čtvrtí. Tak třeba Královské Vinohrady byly v roce 1960 uměle rozděleny mezi pět nových, arabsky číslovaných obvodů.
A úplně naopak je to na Černém Mostě. Tam platí: čím nižší čp., tím novější dům. Na první pohled bizarní, ale má to logický důvod. Souvisí s tím, že katastr Černého Mostu vznikl teprve roku 1987 odtržením od katastru Kyjí (sice vznikl zčásti i na území jiných katastrů, ale to pro nás není důležité, Kyje byly hlavní, a jako jediné měly na tuto situaci vliv).
Popořadě: v 2. polovině 70. let, kdy se začalo stavět sídliště Černý Most I (= zástavba severozápadně od Pospíchalovy ulice), už v Kyjích stálo 1061 domů (přesněji, nejvyšší kyjské čp. bylo 1061). Sídliště Černý Most I (včetně občanské vybavenosti) v Kyjích „zabralo“ čísla popisná 1062 až 1140. Sídliště Černý Most II (zbytek panelové výstavby v katastru) se sice začalo stavět v roce 1985, ale než jeho domům začala být přidělována čísla popisná, tak roku 1987 vznikl katastr Černý Most (mezitím už v Kyjích mohlo být nejvyšší čp. třeba 1250, co já vím, protože ČM I už byl dávno hotový, a ve zbytku Kyjí se vesele stavělo dál). Následky pro Kyje: čísla 1062-1140 už nebyla znovu použita, tudíž v řadě kyjských čp. je „díra“ o rozsahu 79 čísel. Následky pro Černý Most: tento katastr hned při svém vzniku získal v řadě svých čísel popisných „díru“ o rozsahu 1061 čísel! A lidem, kteří o tom rozhodovali, už to asi přišlo moc, a proto hned přistoupili k nezvyklé praxi – přidělovat čp. směrem dolů. Takže panelové sídliště Černý Most II má čísla popisná od nejstaršího k nejmladšímu domu směrem dolů od 1060 (zatímco čp. 1061 je ubytovna východně od sídliště) po 819 (na starých leteckých snímcích lze ověřit, že panelové domy, které v roce 1988 či 1989 již stály, mají na Černém Mostě opravdu vyšší čísla než panelové domy, které byly postaveny později, dejme tomu do roku 1992?). Následuje ranná porevoluční výstavba s čísly směrem dolů (zatímco 818 a 817 jsou zas výjimky) od 816 po 683. A tak dále…
Pro názornost: například vinohradská popisná čísla od 281 do 320 vznikla ve 2 etapách. První etapa byl rok 1872, kdy ještě Vinohrady a Žižkov tvořily 1 obec. Tehdy bylo na Vinohradech přiděleno třeba 15 z těchto 40 popisných čísel a 25 čísel bylo přiděleno na Žižkově. Druhá etapa byl rok 1885 (kdy už byly Vinohrady a Žižkov samostatnými obcemi), kdy bylo na Vinohradech přiděleno zbylých 25 čísel z těchto 40.
Odymslel jsem samozřejmě situace, kdy byl dům zbourán a místo něj postaven nový se stejným čp., nebo kdy byl dům zbourán a jeho čp. zdědil nově postavený dům v úplně jiné části Vinohrad.
Velice matoucí je situace na Vinohradech a Žižkově. Ty totiž do roku 1875 tvořily 1 katastr. V roce 1875 měl tento katastr už asi 560 popisných čísel. Po rozdělení pak začala být v obou tehdejších obcích přidělována nejnižší čísla, která byla k dispozici (na Vinohradech ta čísla, která při rozdělení zůstala na Žižkově, a naopak) – tedy prakticky znovu od nuly. (Na Vinohradech to bylo ještě o trošku složitější). A v obou obcích trvalo asi 10 let, než se znovu dostali k číslu 560…
V Nuslích je v ulici U Křížku na domě dodnes vidět původní „vršovické“ popisné číslo (dům totiž leží v oblasti, která byla roku 1947 přesunuta z Vršovic k Nuslím, protože už od postavení železniční trati tato oblast přirozeně spádovala do Nuslí).
A aby to nevyznělo příliš pesimisticky: princip „čím nižší čp., tím starší dům“ platí téměř bez výjimky např. pro čp. cca 1050 až cca 1600 na Vinohradech – jsou to domy z let 1900 – 1910, přičemž každý rok se stavělo zhruba 50 domů.
Další komplikace je, že v různých letech proběhly přesuny území mezi katastry (to proto, že postupným stavebním vývojem se vymezení katastrů stalo anachronickým, nesmyslným (a leckde zůstalo nesmyslné dodnes – např. mezi Modřany a Komořany)) – např. mezi Vršovicemi a Nuslemi. Při přesunu pak domy v dotyčném území (přinejmenším někdy) získaly číslo následující po nejvyšším existujícím čísle ve svém novém katastru (tedy byly např. postaveny v r. 1900, revize katastrů proběhla r. 1947, a z jejich nového popisného čísla bychom tedy usuzovali na to, že byly postaveny v r. 1947).
Děkujeme za přínosné komentáře 🙂
Dnes už se to nestává (je to zakázáno zákonem z roku 2000), ale ještě nedávno se to stávalo zcela běžně. Například škola z 80. let na Sibiřském náměstá v Bubenči dostala čp. 4 po zbouraném dvoru, který stál na stejném místě (v té době už v Bubenči bylo kolem 1000 domů). Nízká čísla po zbouraných domech získávaly běžně i nově postavené domy ležící úplně jinde než zbouraný dům. Například čp. zhruba od 400 do 500 po zbourané kolonii v Dejvicích (na místě dnešního hotelu Diplomat) zčásti dostaly nové domy z 50. let na Hanspaulce (v té době bylo přitom v Dejvicích už cca 2000 domů).
A s těmi nejnižšími čísly to platí ještě méně v katastrech (v Praze ve čtvrtích), kde už při zavedení čísel popisných roku 1770 stál vysoký počet domů a od té doby jich příliš nepřibylo (v Praze je to především Staré Město, kde mohlo při zavedení popisných čísel stát dejme tomu 900 domů, a dnes je zde nejvyšším číslem popisným zhruba 1100 – tj. pouze u 200 domů můžeme z čp. odvodit jejich stáří – pokud ovšem nebyly nahrazeny novými domy…).
Omlouvám se za mystifikaci, s tou dejvickou kolonií je to jinak. Domy z 50. let na Hanspaulce získaly nízká čísla popisná po některých prvorepublikových domech na Ořechovce a v ulici Buštěhradské. V roce 1947 byla totiž upravena hranice mezi Střešovicemi a Dejvicemi (posunuta k severu), do té doby Buštěhradská ulice a malinký severní kousek Ořechovky patřily do katastru Dejvic (tyto domy také při revizi dostaly daleko vyšší střešovická čísla popisná, než by odpovídalo roku jejich postavení (postaveny třeba 1922, čp. teď odpovídají roku 1947)). Dejvická kolonie byla zbořena později a její popisná čísla (a že jich je hodně) už v Dejvicích nebyla použita.
Ano, nová budova dostane jiné číslo, neboť popisné číslo zaniklé budovy nesmí být znova použito.
Stává se, že stará čísla třeba zbouraných budov dostanou posléze nějaké novostavby, nebo to platí obecně vždy s těmi nejnižšími čísly? A novostavba pak na sice stejné parcele, ale dostane už jiné popisné číslo?