Chcete proniknout do tajů číslování domů? Už jsme se zabývali čísly popisnými, tentokrát půjde o ty modré, orientační.

Jak je to s tou Bořivojovou…? Vlastně jsem byla na tuto skutečnost upozorněna jedním taxikářem, který si stěžoval, že „jediná Bořivojka je číslovaná obráceně“. Důvodem je její lomení téměř do pravého úhle. Další skutečnosti vysvětlím…

V Praze je několik specifik číslování ulic

• první upřednostňované kritérium je směr toku proudu Vltavy, tj. domy jsou číslovány od jihu na sever v souladu se směrem jejího toku
• pokud jsou ulice kolmé k Vltavě, nastává pravidlo číslování směrem od řeky (ale i zde najdete výjimky)
• na rozdíl od jiných měst je v Praze v rohovém domě označen každý vchod v obou ulicích, tj. k jednomu číslu popisnému náleží 2 nebo i 3 čísla orientační
• v některých okrajových čtvrtích nejsou čísla orientační přidělena vůbec (Petrovice, Šeberov, Letňany…)

Bořivojova – je upřednostňován tok Vltavy, čili začátek této lomené ulice sleduje tento směr, pak se ulice lomí a vede na západ, kolmo k Vltavě – to pak vytváří ten zmatek… (i když se jedná o delší část Bořivojovy), že je číslována v této části opačným směrem než její souběžné kolegyně :).

Určitě je takových ulic víc, víte o některých?

Další pravidla číslování v ČR

• čísla orientační nejsou povinná
• po pravé straně jsou sudá čísla, po levé lichá (pokud postupujete od menšího k většímu)
• na náměstích jsou domy číslovány po obvodu náměstí po směru hodinových ručiček, a to tak, že po jednom (bez ohledu na sudá/lichá)
• pokud se nachází budova ve dvoře či průchodu, je jí přiděleno číslo vztahující se k ulici, odkud vstoupíte do průchodu
• číslování od středu obce k okrajům

Orientační roli zpočátku plnila popisná čísla. Také proto byly ve městech domy v 18. a 19. století i několikrát přečíslovány. Dnešní systém číslování je z roku 1857, i když v Praze byl zaveden asi o 10 let později.

Pojem „orientační“ známe dnes už všichni, ale někdy v polovině 20. století byla tato čísla označována jako „nová“.