O Lídě Baarové bylo napsáno již mnohé. Pro spoustu lidí je to osobnost značně rozporuplná, ovšem její filmový talent a ambice natáčet filmy byly nesporné. V touze stát se slavnou herečkou zaplatila vysokou daň. A stejně tak bohužel i její rodina. Nakonec se jí to ale podařilo, stala se slavnou i za hranicemi našeho malého státu, dodnes je jednou z našich nejznámějších hereček. Tak známou, že se o ní natáčí filmy a dokumenty, vychází o ní články, knihy a deníky. O její rodině se ale mluví méně, byť se často mluví o jejich pražské vile.
V rámci našich cest do Měst Neznámých se tuto sobotu vydáme do Jablonce nad Nisou. Jen kousek od Jablonce se nachází nenápadná vesnička Nová ves, kde příběh rodiny Babkových pokračoval.
Azyl zde totiž nakonec nalezl otec Lídy Baarové Karel Babka a jeho druhá žena Marcela. Dnes se tedy podíváme na druhou část této posmutnělé historie.
Příběh rodiny začíná v Praze, kde nejdříve Babkovy bydleli na Letné. Lída Baarová měla mladší sestru Zorku, která byla též velmi talentovanou herečkou. Babkovi své dcery v nejistém povolání velmi podporovali a tak Lída Baarová po gymnáziu začíná studovat na pražské konzervatoři. V pouhých sedmnácti letech dostává první filmovou příležitost ve snímku Kariéra Pavla Čamrdy. V tuto chvíli vzniká pseudonym, pod kterým se nakonec proslaví. Důvod byl prozaický. Žákům konzervatoře bylo v době studia zakázáno přijímat větší role, ve filmech se mohli objevovat pouze jako kompars. Mladinká Lída Babková tedy správně roli měla odmítnout, ale s tím se nemohla smířit, proto si mění příjmení podle jednoho z přátel jejího otce na Baarovou a doufá, že se na drobný podvod nepřijde. Nakonec se vše provalilo a Baarová musí studium ukončit, ale tato role jí otevřela dveře k mnoha dalším a tak jde ve třicátých letech z filmu do filmu. Do roku 1941 měla na kontě již třicet jedna celovečerních snímků. Kromě slávy jí vynesly i nemalé honoráře a tak po polovině třicátých let si rodina buduje velice reprezentativní vilu na pražské Hanspaulce. Architektem této unikátní funkcionalistické realizace je vynikající architekt Ladislav Žák. Vila byla koncipována pro dvě rodiny. V jednom bytě tedy bydlela sama Baarové a ve druhém rodina Babkova s její sestrou Zorkou. Ta si pro změnu zvolila pseudonym Janů.
Poklidnou rodinou situaci ale naruší prudký obrat. Situaci velmi komplikuje její vztah s německým ministrem propagandy Goebbelsem. S tím se poznala již ve třicátých letech. O jaké vzplanutí se mezi nimi jednalo, dnes nevíme zcela přesně. Lída Baarová o těchto událostech totiž po zbytek života velmi mlžila. Jisté je jen to, že se situace nelíbila Goebbelsově manželce. Ta si nakonec stěžovala až u samotného Hitlera. Ten Lídě Baarové zakazuje natáčení v Německu a postupně tento zákaz přechází i na naši okupovanou zemi. Baarová je zoufalá. Strašně si přeje pokračovat v kariéře, ale nemůže. Její sestra Zorka naopak dostává své první drobné roličky a také se etabluje v divadelních kruzích. Na rozdíl od své sestry si s režimem nerozumí ani náznakem a s německými důstojníky se nestýká.
Na konci druhé světové války vypadá, že se pro Baarovou změní situace k lepšímu. Jede do Německa, ale na hranicích je zadržena spojenci a vrácena do Československa. Pak už se začínají stahovat mračna. Je zatčena a mluví se o tom, že bude souzena jako nacistická kolaborantka. Rozjede se všeobecná šuškanda, která nabírá obrovských rozměrů. Mluví se dokonce i o tom, že Baarová bude veřejně popravena za kolaboraci. A dějí se hrozné věci. Po jednom z krutých výslechů umírá matka Lídy Baarové na infarkt. Pro rodinu je to obrovská rána. Její sestra Zorka se již déle potýká s depresemi, které jsou korunovány všemožnými ústrky kvůli její starší sestře. Vrcholem bylo, když ji vyhodili z Vinohradského divadla, které pro ni v nelehké době bylo vším. Zorka to už neunesla a spáchala sebevraždu skokem z jejich vily na Hanspaulce. Karel Babka zůstává sám. Stále se neúnavně snaží pomáhat své dceři ve vězení a na sebe mnoho nedbá. Tak se stane, že jeho infekce v noze přechází do vážné zdravotní komplikace. Je mu řečeno, že se musí okamžitě léčit, jinak o nohu přijde. To by ovšem znamenalo, že by musel několik měsíců strávit v nemocnici a nemohl by pomáhat Lídě. Raději volí okamžitou amputaci.
Všechny tyto zprávy dorazily i k jedné ze skalních obdivovatelek Baarové, k Marcele Nepovímové.
Ta se s Baarovou setkala již na počátku její filmové kariéry, chodívala si k ní pro autogramy po představení. Baarová ji inspirovala natolik, že nakonec si sama zvolila herecké povolání. Když se Nepovímová dozvěděla, že je Baarová zatčena a čeká ve věznici na soud, neváhala ji navštívit. Přišla za ní do vězení s kytičkou fialek a tázala se Baarové, jak jí může pomoci. Baarová ji posílá, aby se podívala na tatínka, který je osamocen ve velké vile a nikoho tam nemá.
Marcela Nepovímová jej skutečně navštíví. Sama v té době naprosto nemůže tušit, jak to celé nakonec dopadne. Pravidelně se chodí starat o Karla Babku, postupně se spřátelí, byť Marcela je ještě o několik let mladší než Lída Baarová. Nakonec Karel Babka udivenou Marcelu požádá o ruku a ta po rozmýšlení nabídku přijímá. Lída Baarová je po roce a půl nakonec konečně propuštěna z vězení a je zproštěna všech obvinění, kolaborace jí nikdy dokázána nebyla a alespoň částečně je před národem očištěna. Vypadá to, že rodina Babkova po všech strastech a utrpění snad bude moct jít dál.
Pak ale přichází Únor roku 1948. Lída Baarová na nic nečeká a se svým partnerem Janem Kopeckým emigruje. V zahraničí se dále věnuje své filmové kariéře. Natáčí v mnoha zemích, v Itálii například spolupracuje s Fellinim. Tam se seznámí i se svým druhým osudovým mužem, se kterým se nakonec usadila v Rakousku.
Mezitím žijí pan Babka s Marcelou ve vile na Hanspaulce s Lídou udržují korespondenční kontakt. Možná doufají, že až se situace zklidní, přijede za nimi Baarová zpět. V roce 1952 najednou zastavuje před hanspaulskou vilou auto a z něj vystupuje jistý generál Kokeš. Prochází se, rozhlíží se po okolí a po nějaké době stojí před Babkovou vilou. Oznamuje mu, že ta by se mu líbila. Babka na to reaguje ve smyslu, že to má bohužel smůlu, neboť tam bydlí on. Bohužel ne na dlouho. Po krátkém čase přichází úřední příkaz, aby se Babkovi z vily přestěhovali. Za ušetřené peníze kupují nuzné stavení ve vsi Nová ves, kousek od Jablonce nad Nisou.
Taky spolu nakonec přebývají. Marcela se dál obětavě stará o svého chotě. Protože mu byl zkrácen důchod, stará se o celou domácnost a ještě chodí do práce, aby je oba uživila. Lída Baarová žije v zahraničí. Se svým těžce zkoušeným otcem se do jeho smrti již neuvidí. Marcela se s Baarovou shledala teprve na konci šedesátých let, pár let po smrti svého manžela. Nic jí ani nikomu jinému nikdy nevyčítala a měli přátelský vztah. Baarová v roce 2000 v Salzburku umírá. V poslední době již žila velmi osaměle, pila a nakonec byla i zbavena svéprávnosti. Paní Marcela organizuje převezení ostatků a uložení do rodinné hrobky. Se svou rodinou se tak Baarová potkává až posmrtně. Po pár letech umírá i paní Marcela. Celý tento příběh je příběh emocí, vášní a nešťastných událostí. Rodině Babkovým se nic z toho nevyhnulo. Ale paní Marcele mohlo. Tato obětavá dáma se ale sama vzdala kariéry a hmotných statků, aby se starala o své nejbližší. To si zaslouží obrovský obdiv.
Tento nevšední příběh si připomeneme při našem výletu do Jablonce nad Nisou, kdy uvidíme i Novou Ves nad Nisou, kde se jeho část odehrála. Více se dozvíte zde.
