Vycházka továrenskou čtvrtí
Kdy? Vycházka zatím nemá žádný termín
Kde? Sraz na tramvajové zastávce Ortenovo náměstí v parku u sochy motýla (park je hned u zastávky, motýla nepřehlédnete)
Co Vás čeká?
- Zavítáme do části města, kterou zbudovali továrníci
- Nasajeme atmosféru starých Holešovic s vlečkami, kouřícími komíny a vroucími kotly
- Zjistíme kdy, jak a proč byl zbudován holešovický přístav
- Nakonec se přesvědčíme, jak se Holešovice postupně mění na moderní čtvrť
Vstupné:
Dospělí – 160 Kč s rezervací (+50 Kč bez rezervace)
Studenti a senioři (65+) – 110 Kč s rezervací (+50 Kč bez rezervace)
Děti do 12 let – zdarma
Příplatek 50 Kč ke vstupnému bez rezervace zavádíme z důvodu množících se případů návštěvníků bez rezervace. Slibujeme si od toho náš lepší přehled o naplnění vycházek tak, aby nedocházelo k jejich přeplnění a byla udržena kvalita poslechu. Zároveň to považujeme za poctivé vůči těm účastníkům vycházek, kteří se řádně registrují předem.
Délka vycházky: 1,5 hod.
Konec vycházky: ulice Přívozní (kousek od výchozího bodu na Ortenově náměstí)
Terén vhodný pro kočárek: ano
Terén vhodný pro vozíčkáře: ano
Průvodce: Kateřina Racková
V článku se píše, že koleje do přístavu vedly z nedalekého nádraží v Bubenči.
Nesmysl.
Koleje do přístavu vedly z Buben, ne z Bubenče.
Ulicí Železničářů a od křížení s ulicí Plynární až do přístavu Jankovcovou.
Pár poznámek k mnoha nepřesnostem. Výběr není ani důkladný:
Popletení stran, domy jsou od Ortenova nám. na pravé straně.
„Z Ortenova náměstí se vydáme do ulice Osadní, kde si, než odbočíme, můžeme všimnout domovních znamení ve stylu sorely, neboli socialistického realismu.
Pak pokračujeme stále Osadní ulicí, kde po levé straně vidíme
funkcionalistické nájemní domy, “
Možná by si zasloužila zmínka na majitele galerie, který to celé vymyslel.
„V devadesátých letech se uvažovalo, jak s chátrajícím objektem naložit. Zvolena byla varianta, která předčila všechna očekávání.“
Právě tam kde se vyráběla Pražská šunka, mělo být Meet factory a pokud vím, tak Olgloj Chorchoj sídlí na Liběňském ostrově.
Mám pocit, že se tam ta šunka vyráběla až do pádu socialismu, ta v konzervě.
„V minulosti zde voněla i (dnes už téměř legendární) pražská šunka, která se zde vyráběla od konce 19. století do roku 1930. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a výroba se specializovala na vybrané lahůdky pouze pro ústa členů vlády. Rovněž zde byla zřízena restaurace. Dnes tu sídlí architektonické studio Olgoj Chorchoj.“
Stačí se podívat do Wikipedie, že jatka byly v provozu až do roku 1983, protože v Pístnici je to stavba pozdního socialismu – https://cs.wikipedia.org/wiki/Pražská_tržnice
„Před užitnými budovami byla postavena vodárenská věž, aby hromadila užitkovou vodu z místní studni. Pitná voda sem byla zavedena až v roce 1920, o pět let později jatka svou činnost ukončují, poté co byly otevřeny masokombináty v Čakovicích a Písnici. “
Zde mohlo být uvedeno, že tam sídlí arch. Pleskot.
„Původně se pan Pleskot zabýval zpracováním železa. Roku 1910 přesedlal jeho podnik na výrobu vodoměrů, v čemž dosáhl nebývalého úspěchu. I dnes nalezneme v rámci objektu na jedné z budov nápis, pyšnící se svou historií „první česká továrna na vodoměry“.
V roce 1912 byl areál rozšířen o vedlejší pozemky, které byly zakoupeny pro stavbu továrních skladišť.
Architektem objektu byl Josef Vaňha. Nyní zde sídlí dvě architektonická studia.“
To není žádný silo, ale překladač sypkého materiálu, má to nějaký technický termín (nemohu si zrovna vzpomenout).
„Kdybyste šli k objektu z druhé strany, ulicí Jateční, mohli byste po cestě minout
dřevěné rozpadající se silo na nábřeží, které zde odolává zubu času.“
Takže by bylo dobré napat CMC architects.
„I tento objekt byl konvertován, roku 2003 ho přestavěla architektonická kancelář v čele s D. Chisholmem.“
Popiska pod fotkou – špatně, CMC sídlí zde: http://www.cmca.cz/cz/studio/kontakt/
firma Nekvasil, Josef Bertl, Otakar Bureš, nyní A7 architects, David Chisholm a Vít Máslo….(kanceláře, obchody, restaurace a byty), U průhonu 13/800 (69)
Pivovar se k žádnému vaření piva nemusel vracet, protože vařit pivo nepřestal. A ty sudy jsou nerezové a ne ocelové.- https://cs.wikipedia.org/wiki/Holešovický_pivovar
„Po převratu se pivovar k tradici vaření piva vrátil. Dokonce zavedl mnoho inovací jako například ocelové sudy namísto hliníkových.“
Stavět výškové budovy se začaly díky ocelovým konstrukcím.
„se postupně technologie posunula až k užití železobetonové konstrukce. Tento vynález vlastně pomohl na svět výškovým stavbám po celém světě.“
Kde vzala autorka informaci: Po převratu se pivovovar k tradici vaření piva vrátil? Ppivo se nikdy nepřestalo vařit. Bylo až ukončeno novým vlastníkem v r. 1998. Dokonce celou dobu fungovala sladovna a tak se někdy linula Holešovicema vůně sušícího sladu.
Ano, pivo se vařilo v pivovaru po celou dobu. Netvrdím, že ne. Touto informací poukazuji na změnu majitele.
Ahoj, nevíte někdo k čemu sloužila budova na břehu vltavy (jakoby čtyři obrovské betonové sloupy a dřevěná nástavba) v místě kde Jateční ulice přechází v Jankovcovu?
Sloužila jako silo na štěrkopísek….
…přesně tak….bydlela jsem v Přístavní 19 a vždycky večer byl cítit pach/vůně sladu…
Praha Ervěnice je nějaký nesmysl („Nová elektrárna v Praze Ervěnicích“), ale nenapadá mě, co by tam mělo být místo toho. V Ervěnicích elektrárna pro Prahu v roce 1926 (?) vznikla, ale obec ležela kousek od Mostu (na začátku 60. let srovnána se zemí, vybagrována a následně přes její území postavili „Ervěnický koridor“). Takže možná jenom smazat tu Prahu a dovysvětlit?
Opraveno.
Bohužel staré Holešovice už několik desítek let neexistují. Je to sice hezká připomínka, chybí např. POLAK se slávárnou, TESLA atp., ale dnes je to obyčejné sídliště s jedním funkčním obchodem a pár moderních unifikovaných kanclů.
I tak si ale Holešovice zachovaly svůj původní svébytný ráz alespoň v detailech, stačí se projít ulicemi a pozorovat…Signálů, že Holešovice byly tovární čtvrtí je tu i dnes nespočet…