Když vystoupíme na žižkovské tramvajové zastávce „Strážní“ a vydáme se doleva vzhůru do vrchu, tak nás hned za řadou činžáků na hlavní třídě překvapí malá, až venkovská kolonie domků jako z pohádky. Tedy pokud se starších zachovaných domků týče. Hned mezi nimi můžeme vidět novodobé domy s nevhodnými rozměry či tvary. Hrázdění již bohužel díky modernizacím z větší části zaniklo. Přehlédněme však novodobé změny a snažme se ponořit do lůna této malebné čtvrtě, jež si i navzdory modernizacím zachovává ráz své původní útulnosti. To podtrhují i názvy ulic evokující dojem bezpečí – například: Na Hlídce, Strážní, V Domově, V Bezpečí. K tomu se vhodně druží i pojmenování blízké hospůdky „Za větrem“. Překvapí nás zejména krásně stylizované arkýřové štíty zvýrazněné dřevěným hrázděním. Najdeme v nich prvky rondokubismu, ale cítíme i vliv folklorní secese jako například u Trmalovy vily ve Strašnicích či anglické kotážové architektury jako u Jurkovičovy vily v Bubenči.
Řekneme si, jak vlastně došlo ke vzniku takové zajímavé až venkovské enklávy dnes už vlastně téměř uprostřed velkoměsta? Kdysi dávno, na samém úsvitu první Československé republiky, kdy nové hlavní město potřebovalo náhle zajistit domov pro tisíce státních a veřejných zaměstnanců, se rozkládala v těchto místech pouze pole daleko za Prahou. Na pěkně tvarovaném terénu na výšince se rozhodli členové v roce 1919 vzniklého „Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva Domov státních a jiných veřejných zaměstnanců pro domky rodinné v Žižkově“ vystavět novou kolonii nazvanou „Domov“. Nejdříve byly vypracovány návrhy čtyř architektů mezi nimi i známého Bohumila Hübschmanna. Navržené domy se zdály skromným státním úředníkům značně okázalé a tak se obrátili na architekta Machoně, který se dokázal vcítit do potřeb svých klientů. A tak vyprojektoval originální kolonii izolovaných domů, dvojdomků a trojdomků v jednotném stylu, včetně oplocení, které byly zkolaudovány v roce 1922. Domky jsou koncipovány na jednoduchém obdélníkovém půdorysu, kdy v přízemí byla umístěna kuchyň, 2 pokoje, prádelna – koupelna a prosklená veranda, v podkroví pak mohli obyvatelé využít ještě jeden pokoj. Tyto domky vyvolávají pocit venkova, ale zároveň neztratily svůj půvab ani dnes uprostřed velkoměsta, kdy působí jako příjemná osvěžující oáza.
