Ohledně katů, popravišť a středověkých mučíren se dochovaly mnohé historické záznamy, místy byly posíleny zejména legendami, historkami a lidovými povídačkami. Katovo řemeslo v sobě skrývalo hrůzostrašnou stránku, ale zároveň také množství příběhů lidí, jež připravil o život. Jak to tak bývá, místa obestřená mystériem odedávna přitahovala. Jedním z takových případů je i opuštěný domek na úpatí trojského kopce, jen kousek od ZOO Troja, jemuž se říká Katovna. Historie domku je však trochu odlišná, než bychom dle názvu soudili.
Původně se totiž jednalo o viniční domek, ve kterém se pravděpodobně nacházel lis na víno. Vinice se dle pověstí v okolí rozkládaly již za Václava II., písemně jsou však doložené až v době vlády Karla IV, který zakládal dlouhé lány vinic podél Prahy. Traduje se, že tak činil zejména po jednom nešťastném incidentu, kdy se mezi obyčejné pražské měšťany dostalo víno od zahraničního vladaře jako dar, do rána byla celá Praha takzvaně pod parou. Karel si prý tenkrát uvědomil, jak málo jsou zdejší lidé vínu odolní a kázal začít budovat vinice. Historicky opravdu máme dochován dokument z roku 1358, který tento akt ustanovuje a dává mu jasný rámec. Mimo jiné v něm stojí:
„Chtějíce z vlastní vůle a naší nekonečné laskavosti, jakož i s pomocí boží, zlepšiti stav našeho království a všech jeho obyvatel,nařizuji: …Zakládati vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14-ti dní po vydání tohoto privilegia. Kdo by sám základati nechtěl nebo nemohl, ať na jeho pozemku zakládá ten, komu jej perkmistr propůjčí. Kdo vinici založí,bude ode dne,kdy se zakládáním započal,po 12 let od všech daní a dávek svoboden…”
A tak ve čtrnáctém století nastal kolem Prahy, ale také na dalších místech včetně Moravy, opravdový rozkvět vinařského řemesla. Mnohé z vinic, jež pamatují vládu Karla IV. existují dodnes. V případě vinice v Zadním Ovenci, neboli dnešní Troje je zachována již jen nepatrná část (vinice svaté Kláry), a tak na několika místech nalezneme jako upomínku na ně již pouze viniční usedlosti. Ta trojská nese název Sklenářka a byla zde pravděpodobně vystavěna již koncem sedmnáctého století. Soudí se, že také složila k obrannému účelu, osamocená poloha na vyvýšeném stanovišti by tomu nasvědčovala. Některé prameny zmiňují i možnost, že zde stál větrný mlýn, ale to je opět spíše legenda.
To, že zde sídlil kat, je romantická pověra zdejšího místa, která zde přetrvává dodnes. Bohužel tomu tak nikdy nebylo. Především by to bylo velice nepraktické, protože městský kat musel být při ruce v každé situaci, ve dne i v noci, proto tedy obvykle bydlel přímo ve středu města. Nejznámější pražský kat Jan Mydlář bydlel zpočátku na Starém městě, kousek od dnešního židovského hřbitova a Uměleckoprůmyslového muzea, později se přestěhoval na Nové Město, do okolí dnešní stanice metra I. P. Pavlova.
Ovšem pravdou je, že toto místo bylo jednou nakrátko s katem a popravištěm spojeno. A to v prvním filmovém zpracování Psohlavců z roku 1931. Tento projekt lze bez nadsázky nazvat tehdejším velkofilmem, neboť tenkrát film přišel na dva miliony korun. V jedné z posledním scén míří na popraviště Jan Kozina. Když se podíváte na onen záběr v pozadí opravdu rozpoznáte zdejší viniční stavení.
I přesto, že zdejší katovna katovnou nikdy nebyla, všechny tyto pověsti jsou velmi poutavé a přetrvávají faktům navzdory. Před pár lety byl objekt rekonstruován. Kdybychom se dovnitř podívali dnes, byli bychom překvapeni nejen obnovenými malovanými trámy a poutavým dobovým interiérem, ale také luxusním moderním vybavením. Dnes se zde totiž nachází apartmány, ve kterých jsou ubytováváni významní hosté pražské zoologické zahrady.
Fotografie: archiv autorky, zoopraha.cz, troja.cz, design-arcom.cz
Dobrý večer,
zaujala mě poznámka o tom, že kat obvykle bydlel ve středu města. Všude jsem se zatím setkala s informací, že musel bydlet „mimo společnost“ za hradbami. Jak to s katy doopravdy bylo?
Děkuji, Sophi
Ale ono to souhlasí, ve zmíněných místech město tenkrát skutečně končilo