Už kdysi jsem chtěla napsat na Prahu Neznámou příspěvek o mozku Františka Palackého, nemohla jsem však najít relevantní materiály, že se mozek v Národním muzeu na Václavském náměstí opravdu vyskytuje… Teď se k němu Národní muzeum otevřeně hlásí. Hlavně proto, že ho muselo kvůli rekonstrukci převézt do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. Ulice se po něm jmenuje proto, že tu skutečně několik let žil i zemřel. V Pámátníku je expozice původního zařízení bytu Františka Palackého.
Mozek byl umístěn ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou do černě mořené dřevěné skříňky a v ní pak do stěny slavnostní síně Panteonu.
O tom, co s ním bude dál, se Národní muzeum rozhoduje a chce se zeptat veřejnosti. Bude vyhlášena speciální anketa na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000. Buď by byl pohřben společně s tělem v Lobkovicích nebo vrácen po rekonstrukci zpátky do Historické budovy Národního muzea.
František Palacký, označován jako Otec národa, byl jeden z nejznámějších českých historiků a postav národního obrození. Svou významnou roli sehrál František Palacký i v začátcích Národního muzea díky jeho organizačním schopnostem, rozhledu a pracovitosti.
Pohřbu Františka Palackého v roce 1876 se zúčastnily desetitisíce lidí! Balzamované tělo Františka Palackého bylo před tím, než začal samotný pohřeb, vystaveno od 28. do 30. května 1876 ve Staroměstské radnici. Pohřební průvod prošel velkolepě vyzdobenou Prahou a směřoval do Lobkovic, kde bylo tělo Palackého uloženo do rodinné hrobky.
O uchování mozku Františka Palackého z pietních důvodů rozhodla v roce 1876 kulturní a politická elita národa. Šlo o to uchovat tu část Palackého těla, ve které měla vzniknout myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin. O symbolickém významu Palackého těla svědčí i skutečnost, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, protože se jednalo o ruku „která psala dějiny českého národa“. Samotná pitva Palackého hlavy proběhla v noci před slavným pohřbem. Při ní byl vyjmut mozek, který byl ihned po pohřbu odevzdán muzeu a vydán k chemicko-fyziologickému zkoumání. Do Panteonu Historické budovy Národního muzea byl mozek uložen v roce 1958. Předtím byl zkoumán po svolení rodiny profesorem Rohonem.
fotozdroj náhledového obrázku: wikipedia – Thesupermat – zleva doprava mozek člověka, nosorožce a delfína
Odpověď se skrývá na poslední řádce článku, tj. v popisu náhledového obrázku. Foto je ilustrační a jde o srovnání člověka (ne nutně Palackého :), nosorožce a delfína.
Teď by mne ještě zjímalo, který z těch tří na obrázku to je?
Tyjo, to jsou věci, to jsem fakt netušila. Díky za rozšíření obzorů!:-)