Jste na omylu, pokud si myslíte, že trvalou lásku udržuje vzájemná tolerance, respekt a naslouchání! Stačí si vhodně nainstalovat zámek na zábradlí a máte to v kapse!
Ideální je ho nejdříve ozdobit co nejvíce srdíčky, iniciály zamilovaných, datem svatby, když není, tak aspoň daty narození. Pak ho umístit na zábradlí nejraději mostu a klíček pak nenávratně hodit do podtékající řeky, ideálně se slovy „Navždy!“. Někdy stačí i zábradlí mimo most, ale podmínka je, aby bylo dané místo co nejvíce romantické… Tam pak ale nastává problém, kam hodit nenávratně klíček a vyžaduje to od uzamykajících určitou míru originality. Když se zámek zamkne, znamená to, že máte zamčenou i svoji vzájemnou lásku.
Cover verze tohoto zvyku pochází z novodobé knihy „Chci tě“ od Federico Moccia, která byla v roce 2007 zfilmována. Ve filmu zamilovaní stvrdili svou lásku na mostě Milvio v Římě a klíč pak hodili do řeky Tibery. Bylo to o to romantičtější, neboť přesně na tomto místě měl zahynout patron zamilovaných svatý Valentýn. Tento zvyk se pak lavinovitě šířil z Itálie do celé Evropy. Příběh mladých milenců okamžitě inspiroval řadu Italů a následně se rozšířil do celého světa. Do Prahy v roce 2008. Nejtypičtější místo v Praze je malý můstek nad Čertovkou.
Pokud si nevíte rady s výzdobou, nevěšte hlavu! Existují i „svatební servery“, které vám poradí, jak vhodně a originálně zámek pořídit a vyzdobit…
Původně pochází zvyk možná z Maďarska z 80. let, možná ze Srbska, kdy ho zmiňuje srbská básnířka ve svých verších. V Číně si zas lidé zamykali ne lásku, ale svoje duše do kovových krabiček a klíčky házeli ze skály.
Většinou se těmto zámkům říká zámky lásky, na Moravě prý také kladky z lásky.
Pro památkáře jsou zámky černá můra, protože ničí mosty a jiné památky. Pro obchodníky to je mnohdy příležitost a tyto nezbytnosti lásky v okolí mostů prodávají. Problém je nejen s odíráním památek, ale také s šířením rzi a dokonce i s nosností některých zábradlíček a plotů, pod tíhou zámků mohou i spadnout.
Památkáři pravidelně zámky odstraňují. Dříve se taková čištění prováděla jednou měsíčně, teď už ale vyrážejí sbírat zámky každý týden. Zahraničních turistů, kteří sem umisťují zámky, stále přibývá. Zatímco dříve k odstranění stačily kleště nebo pákové nůžky, dnes je někdy třeba použít i rozbrušovačku. Zámky na kovaných mřížích jsou mnohdy již výrazně lepší kvality a někdy váží víc než kilogram.
fotozdroj náhledového obrázku: wikimedia, Matěj Baťha
Dovolil bych si poopravit titulek: To „nepochopení“ mají památkáři samozřejmě ne pro lásku, ale pro její (?) vandalské projevy …
Pane Herout, doufám, že jste z našeho článku pochopil náš sarkastický pohled na celou věc…