Kolonie Malvazinky je na rozdíl od jiných kolonií trochu tajuplná tím, že o ní nejsou dohledatelné téměř žádné materiály nebo zdroje. A ty co existují, si protiřečí, takže její vznik a historie se poněkud ztrácí v mlhách. Proto jsme zvolil metodu průzkumu dotazovaním těch nejstarších obyvatel, které jsem uviděl při práci na miniaturních zahrádkách, velkých jako dlaň. Jedna paní mě informovala, že se nejedná o dělnickou kolonii, jak se mnohdy uvádí, nýbrž o kolonii obecní.
Jak bylo za první republiky dobrým zvykem, pražská obec se snažila o zajištění bydlení pro různé vrstvy obyvatel. Proto na samém úsvitu dvacátých let, kdy v těchto místech ještě nestály žádné luxusní, ani řadové vily a našli bychom tu jen lány polí, město Praha vykoupilo pozemky těsně u severní zdi osamělého malvazinského hřbitova a v roce 1921 tu byla postavena kolonie několika řad bydlení pro sociálně slabší vrstvy.
Tvůrce kolonie se mi bohužel nepodařilo přesně určit, ale dotazovaná místní obyvatelka mě sdělila, že prý to byl „nějaký anglický architekt“. Dotazy ohledně vnitřní dispozice jsem pro změnu položil pánovi vyhlížejícímu spokojeně do miniaturní zahrádky, do které se kupodivu vešel ještě jeho trochu menší pes.
Pán mě informoval, že do přízemí se vejde jen obývací pokoj a příslušenství, někdo prý tam má ještě kuchyň. Jinak ložničky jsou prý až v podkroví. Ale kupodivu jsou domky podsklepené, což dnes naopak nebývá z důvodu vysokých nákladů zvykem. Takže dohromady, jak říkal místní obyvatel, je to prý jen samé schodiště nahoru a dolů.
Kolonie na Malvazinkách se skládá ze dvou samostatných částí (viz. mapa) – jedna se nachází těsně u malvazinského hřbitova mezi ulicemi Xaveriova a Přímá, druhá se nachází asi o sto metrů východněji mezi ulicemi Pravoúhlá a Malá Xaveriova.
Tuto vycházku doporučuji zkombinovat ještě s dalšími v této oblasti, které teprve budou publikovány – vycházky Santoška a Malvazinky anebo již byly – jako vycházka Park Na Skalce a Doubková, Na Březince, U Nikolajky a Na Václavce.
Stejné domky jsou i v blízkých Jinonicích, bohužel ale na rozdíl od Malvazinek značně narušené tzv. „modernizacemi“. O jinonické kolonii si něco povíme v samostatném článku.
Zdá se, že dělnická kolonie, za kterou bývá občas tahle kolonie zaměňována, byla ve skutečnosti nouzová kolonie poblíž, která vznikla rovněž na počátku dvacátých let, ale zanikla už před rokem 1960.
Dobrý den,
píšete zde bohužel nesmysly, které se poté šíří bez ověření.
Uvedená kolonie naproti hřbitovu Malvazinky nebyla stavěna pro sociálně slabé občany. Není to žádná nouzová kolonie. Ty lze nalézt jinde po Praze. Taková nouzová kolonie bývala například v Jinonicích a tyto nouzovky vypadaly zcela odlišně. Slepence baráků bez jednotného architektonického stylu.
Tato kolonie, má jednotný architektonický styl, byla stavěna plánovaně, má své plány a stavební povolení. Je to kolonie Učitelských domů stavěná za I. republiky pro státní úředníky – rozuměj učitele.
Písemné zdroje jsou, stačí pořádně zapátrat v archivu.
Jedete po povrchu….. a asi nejste rodilý Pražák.
Hezký večer.
Martin Levý
Praha 5 – Košíře
Jeden takový domeček zrovna z rodiných důvodů prodáváme, kdyby měl někdo zájem. Schody pro seniory bohužel už nejsou. Tel 604583554
https://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/rodinny/praha-cast-obce-smichov-ulice-xaveriova/124829276#img=0&fullscreen=false
Dobrý den. Mně se zdá že je to dělnická kolonie patřící firmě Walter. Později Motorlet.
Vzhledem k tomu, že v této „kolonii“ bydlím, dovolil bych si malé doplnění. Neřekl bych, že se jednalo o sociální bydlení. Mám historické doklady sice jen ke dvojdomku (nevím tedy, kolik stálo pořízení těch skutečně miniaturních „osmidomků“), ale jeho stavba stála 86.000 korun, což vzhledem k cenám a síle prvorepublikové koruny (v tomto případě ještě před rokem 1930) bylo opravdu hodně a na dnešní koruny to vychází v milionech. Také si na to první majitel domku bral hypotéku na 30 let a ještě skládal značnou hotovost. Domy v této „kolonii“ si mohli koupit od obce prioritně učitelé, resp. zaměstnanci ve školství. Platí tedy to co je ve článku, tj. že nešlo o kolonii dělnickou, ale v tomto případě učitelskou. Pozemky patřily obci a byly jen dlouhodobě pronajaty (původně na 100 let, v 80. letech bylo nabídnuto majitelům k odkoupení do osobního vlastnictví), domky si tehdy zájemci kupovali.
Děkuji za doplnění. 86.000 Kč byly opravdu veliké peníze, nicméně izolované rodinné domy stály více než 200.000 tehdejších korun. Plochou 32 metrů čtverečních s jedinou obytnou místností v přízemí se tyto typové domky skutečně řadily mezi rodinnými domy mezi sociální a vyskytovaly se většinou v sousedství nouzových kolonií – ať již na Malvazinkách (zmiňovaná dělnická kolonie těsně vedle), v Jinonicích ( nouzové dřevěné kolonie Arizona a Mexiko) nebo Sedmidomky (nouzové kolonie Pod Bohdalcem a Na Slatinách = vůbec nejchudší končiny tehdejší Prahy).
Na té učitelské kolonii může něco být. Vždyť jenom 2 zastávky busu 137 jsou dvě velké budovy, nedávno ještě sloužící oboje jako základní školy – „moje“ U Santošky 1 a druhá U Santošky 17 (pokud si nepletu číslo). Druhá zmíněná je již zrušená a budovu má teď nějaká soukromá vysoká škola.
Nedávno jsem byl s máti na procházce se psem v kolonii Malvazinky. Vzpomínala, že začátkem 90. let byly tyto domky k mání za 500 tis. Kč za kus.
500.000 byly v devadesátých letech velké peníze, na dnešní ceny se jedná o zhruba 5 milionů korun, což je částka ze kterou se domečky občas v inzerci objeví…
v současné době nabízíme tento skvost určený k rekonstrukci dle Vašich představ 🙂
Asi uz jste prodali, ze ? 🙂
Interier: http://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/rodinny/praha-smichov-xaveriova/2588987484#img=0&fullscreen=false