Mozaiková dlažba v Praze vznikala především v druhé polovině 19.století. Blízko Prahy byly dostupné mramorové doly, takže materiálu bylo dostatek. Tenkrát byly používány hlavně dvě barvy – růžová a černá. Čistě bílá barva zdobila chodníky jen u významných budov. Tříbarevné mozaiky pak byly zdokumentovány hlavně mimo Prahu.

Dnes se v pražské mozaice používá bílý mramor z Lomu Supíkovice (supíkovický) a tmavý mramor z Lomu Horní Lipová (lipovský) . Oba lomy se nalézají ve Slezsku.

Kromě různých vzorů a invencí jednotlivých majitelů domů, můžeme určit pár typizovaných vzorů. Seznámíme vás s těmi nejčastějšími.

Sedmdesátka s dámou

Dámou se v tomto vzoru myslí ten čtvereček veprostřed. Odborníci na dlažbu se shodují v tom, že správné provedení této mozaiky spočívá v přesahujícím rozměru dámy oproti jejímu rámování. Většinou je to 5 kostek u dámy a 4 kostky u okraje. Šířka dámy by tedy měla být větší než je šířka jejího rámu.

Sedmdesátka (bez dámy)

Pokud zůstává rám prázdný, jde o obyčejnou sedmdesátku…

Šachovnice

Používá se především z důvodů kapacitních, tj. pokud je chodník příliš úzký a není prostor na jiné vyřádění dlaždičů.

Rámy s draky

Kříže

U většiny těchto vzorů se také vyskutuje provedení nakoso, nebo tzv. pozitivní a negativní vybarvení, tj. například černá dáma, růžové okraje nebo obráceně – růžová dáma, černé okraje.