Perlou v pražské krajině je unikátně zachovaný zámecký a hospodářský areál středověkého původu Ctěnice
Od roku 1950 jsou Ctěnice v katastru Vinoře a společně s ní byly v roce 1974 připojeny k Praze. První zmínka o Ctěnicích je už z roku 1235. Původně gotická tvrz byla renesančně přestavěna kolem roku 1550 na renesanční zámek. V letech 1781 až 1803 patřil zdejší zámek Windischgätzům, kteří nechali Ctěnice přestavět ve stylu klasicizujícího baroka, což je v českých zemích dost rarita. Takový styl najdeme spíše ve Francii, u nás je vždy spíš dynamické baroko se spoustou prolomenin, oblouků a různých kudrlinek.
V polovině 19.století Ctěnice zakoupil velkopodnikatel a velkoobchodník Alexandr Schöller, jehož rod patřil k nejvýznamnějším v oblasti podnikání v celém Rakousko-Uhersku. Baron Schöller koupil rovněž nedaleký čakovický velkostatek a postavil na jeho místě cukrovar. Právě po něm je v Čakovicích a Třeboradicích dnes pojemnována i jedna z hlavních ulic. Po 2. světové válce patřil zámecký areál Ctěnice Státnímu statku hl. m. Prahy a objekt chátral. V současné době je majitelem hl.m.Praha, která celý památkově chráněný areál v roce 2008 zrekonstruovala.
Dnes je zámek přístupný a součástí areálu jsou i hospodářské budovy, jízdárna a zámecký park. V zámku je expozice vážící se k době Habsburků, historie Vinoře a další krátkodobé výstavy. Do nedávna tu bylo možné navštívit i kočárovnu s výstavou historických kočárů. V budově sýpky je dneska zámecký hotel a nejdeme tu i zámeckou restauraci a kavárnu, v létě s venkovním posezením.
Zámecký park má rozlohu přes 2 hektary a protéká jím potok, který ho dělí na dvě téměř stejně velké části. Osnova parku byla původně barokní, z druhé poloviny 18. století. V následujícím století ale byla změněna na anglický park s dispozicí volné přírodní krajiny.
Děkuji za váš přínosný komentář. Informace o Kaňkovi v souvislosti se Ctěnicemi se vyskytují v několika málo zdrojích. Zabýval jsem se tím podrobněji, a skutečně zřejmě došlo v těchto zdrojích (které jsem v tomto případě použil) k záměně s vinořským zámkem.Jsem vděčný za Vaši informaci a článek je již upraven.
Děkuji za článek, troufnu si však tvrdit, že do úvodního odstavce unikla nepřesnost. O bližších podrobnostech k jednotlivým větším přestavbám zámku toho bohužel není příliš známo. Renesanční etapa je dobře patrná, zřejmě opravdu za Windischgraetzů došlo k rekonstrukci, stavba tak dostala nějaké barokní prvky. Nikde jsem však dosud nenarazil na zmínku, že by stavbu měl mít na starosti F.M. Kaňka – tady, myslím, nastala záměna s vinořským zámkem, kde se mu opravdu autorství přisuzuje (není to však také jisté). Kaňka navíc zemřel r. 1766 a v té době na zámku seděli ještě Losyové. Přestavby však podle všeho probíhaly až za Windischgraetzů po roce 1780.
Tomáš Dvořák
Dobrý den,
děkujeme za krásné přiblížení Ctěnic, ve kterých sídlíme již 16-tým rokem. Začínali jsme provoz jízdárny jako v první rekonstruované budově, okolo nás v začátcích byly jenom zrujnované stavby po „hospodaření“ zemědělského družstva. Máme hodně fotodokumentace ze začátků až po dnešní dokončenou rekostrukci všech budov, v případě zájmu rádi poskytneme.
Jediné co bych Vás chtěla požádat je, zda byste namísto fota ze stáje, které bylo pořízeno pravděpodobně po krmení nebo ráno, kdy ještě není vymístováno ani zameteno a kde je zdokumentován nejhorší box ( provizorní) pro poníky, ačkoliv máme ve stájích 20 krásných boxů a klenba stájí by se dala zdokumentovat i tak, aby místo bylo pro nás reprezentativní. Takto vyfocená stáj skutečně nedělá dobrý dojem a u nás je během dne vždy pořádek, na tom si zakládáme. Prosím Vás tedy o informaci, komu mohu zaslat lepší foto, mohu poskytnout i jiné. díky za pochopení.
Samozřejmě, kontaktní adresa je petr.ryska@prahaneznama.cz. Již jsem Vás kontaktoval přímo.