Hostivař má nejlépe zachovanou a i krásně zrekonstruovanou starou tovární čtvrť, stylově rozloženou kolem ulice U Továren. Industriální architektura je tu nádherná, však také není od ledajakého stavitele, ale projektoval ji sám slovutný architekt Bohumil Hübschmann, jehož vlastní vilu jsme mohli vidět při procházce Ořechovkou.

Při poznávání tovární čtvrtě nám může pomoci mapka – nás se tentokrát týká část napravo od Průmyslové, oblast nalevo bude popsána v samostatných článcích Hostivař přednádražní a Hostivař za tratí.

Zdejší tovární čtvrť začala vznikat už ke konci 19. století, kdy byl rozvoj průmyslu podnícen vybudováním železniční tratě. Dodnes tu můžeme vystopovat rozsáhlý systém železničních vleček protínající celou oblast. Jejich délka přesahovala 10 km a nejvíce se jich postavilo až v sedmdesátých letech 20. století. Vlečky vycházely z východního zhlaví nádraží Hostivař.

Dnes tu najdeme většinou jen jejich torza v místech, kde přetínají staré vozovky. V mnoha prostorách mezi bývalými fabrikami jsou už koleje vytrhány a místo slouží jako zelené plochy.

V roce 1884 v Hostivaři vzniká kromě lomů, cihelny a čtyř mlýnů Červeného tovární výroba vagonových, vozových, automatických a jiných vah. V roce 1908 následuje podnikatel Hruška s továrnou grafických, knihařských a kartonážních strojů. Hned o rok později se objevuje nejslavnější továrna na úzkorozchodné dráhy v Českých zemích – firma Káš a Werner. Ještě před první světovou válkou vzniká Podhajského strojírna – budoucí TOS Hostivař.

V roce 1915 je založena firma J.M.Kašpar – továrna poživatin a cukrovinek, která vyráběla těstové zboží a karlovarské oplatky. Kromě ní v té době vzniká i spousta dalších menších firem. Po vzniku republiky začínají vznikat velké podniky a akciové společnosti. V roce 1921 to byla Pražská továrna na káble, spol.s r.o. – budoucí Kablo a dnešní Prakab. Etabluje se zde akciová společnost Hostivařské mlýny, pro kterou byly v letech 1919 – 22 podle projektu architekta Hübschmanna postaveny ve stylu art deco budovy mlýna se silem a pekárny.

Na začátku třicátých let se Hostivařské mlýny změnily na filmové ateliéry HOST. V samotné budově parního mlýna, kulturní památce industriální architektury, bylo koncem čtyřicátých let zřízeno pracoviště Ústavu atomové fyziky. Zajímavostí je, že zde byl umístěn první jaderný urychlovač v Československu.